Jak na to?

5 tipů, jak naučit štěně čistotnosti

Při pořízení štěněte si vezměte dlouhou dovolenou

Nebo zajistěte jinou možnost venčit zezačátku co nejčastěji (pomoc ostatních členů rodiny, možnost odbíhat z práce nebo si pejska vzít dokonce sebou apod.). Určitě se to vyplatí! Čím více času nácviku věnujete a čím více budete nehodám předcházet, tím rychleji štěňátko pochopí, jak na to. Když jste se psím prckem doma, sledujte jej! Pokud si půjdete dělat svoji práci a necháte štěně bez dozoru, pak můžete případné nehody vyčítat opravdu jen sobě. Dobrým pomocníkem mohou být i různé štěněcí ohrádky či zábrany do dveří, díky kterým omezíte prostor, kde se může štěňátko pohybovat v případě, že krátkodobě nemáte čas jej pořádně sledovat.

Venčete ve správnou chvíli a všímejte si psích signálů

Vzít štěňátko ven na trávník jen párkrát za den je zkrátka málo. Ideální je nabídnout mu možnost vyprázdnit se venku alespoň každé dvě hodiny plus po každém spaní, po každém jídle a po každé hře. Pozor, v případě divoké hry to štěndo pustí často klidně „v běhu“, pohyb vše pořádně rozproudí 🙂 Navíc také sledujte jeho chování – jakmile začíná chodit dokolečka na jednom místě, očuchávat zem, kňourat nebo jakkoli projevovat neklid, je taky ten pravý čas vyrazit ven. Nejlépe uděláte, když jej vezmete do náruče a odnesete, protože jinak vám celou cestu s velkou pravděpodobností již nevydrží. V noci je to samozřejmě s vaší pozorností horší, a tak se zvyšuje množství nežádoucích loužiček a bobečků.

Často se novopečení páníčci rozčilují, že byli se štěnětem dlouho venku a ono se nevyprázdnilo. Místo toho si to nechalo na doma a pustilo hned po příchodu. Vysvětlení je jednoduché. Venku je na takového prcka zkrátka mnoho nových podnětů, které ho rozptylují od povinností, případně se cítí trochu nejistě a počká si tedy raději do bezpečí domova. Tady pomůže jen trpělivost a případně zkusit po návratu domů štěně nepustit z očí a včas jej znovu vzít ven. Ano, třeba i půl minuty poté, co jste se zrovna vrátili domů.

Zní to náročně a zezačátku to opravdu náročné je. Psí miminko je prostě mládě se vším všudy a nejlíp uděláte, když se s tím již dopředu smíříte. Nemá cenu se rozčilovat, při správném postupu z toho během pár měsíců vyroste a naučí se i svůj způsob, jak vám říci, že potřebuje ven.

Neučte štěně na podložku doma

Používání tzv. čůrací podložky neboli plínky pro štěňata je sice jedna z metod, která se občas doporučuje, osobně jí ale nefandím. A to proto, že určité procento psů může mít následně problém pochopit, proč časem již doma potřebu vykonávat nesmí a může vyhledávat v budoucnu povrchy podobné podložce (třeba kobereček). Navíc si tím přiděláváte práci – nejprve učíte štěně chodit na konkrétní místo v bytě – podložku a pak jej učíte další věc – chodit už jen ven. Za nejjednodušší cestu k úspěchu proto považuji učit štěňátko rovnou pravidlo, že váš byt / vnitřek domu je místem, kde se potřeba nevykonává.

Za „nehody“ psa nikdy netrestejte a dobře je vyčistěte

Jednou provždy zapomeňte na názory, že pes vám dělá něco „naschvál“. A totéž platí i u nečistotnosti. Malé štěně zkrátka není schopné ještě potřebu udržet. U dospělých psů pak hraje roli nejčastěji stres či zdravotní problémy, ale to by bylo na další článek. Nikdy proto štěně za vykonání potřeby netrestejte! Veškeré rady typu plácnutí psa, vymáchání čumáčku, nebo i jen slovní pokárání („fuj“, „nesmíš“) v tom lepším případě s nácvikem nepomohou, v horším případě si těmito metodami u citlivek uškodíte (nabouraný vztah, neochota se před vámi vyprázdnit, možné schovávání se při vykonávání potřeby na odlehlejší místa apod.).

Dalším důležitým předpokladem pro úspěch je důkladné vyčištění místa nehody, aby nelákalo k opakovanému použití. Ovšem psí nos je opravdu na jiné úrovni, než ten náš, a vnímá i to, co my lidé necítíme. Pro úklid nepoužívejte Savo, místo toho doporučuji některý ze speciálních čističů na enzymatické bázi. Případně můžete použít roztok octa a sody bicarbony.

Štěně za loužičky doma nekárejte ani nijak netrestejte!

Buďte trpěliví a úspěchy chvalte

Respektujte fyzickou a psychickou vyspělost vašeho štěněte. Lidské miminko také neumí hned chodit na záchod, že? Většina štěňátek je, co se čistotnosti doma týká, zcela spolehlivá až okolo 6 – 8 měsíce věku. U fenek pak ještě nárazově může přijít horší období s nástupem prvního hárání, ale není to pravidlem. Někdy se vám může zdát, že už bylo štěně super šikovné a dařilo se vám venčení vychytat včas a najednou jste se vrátili o krok zpátky. To je úplně normální, vytrvejte! Teď vám možná váš psí miláček připadá jako nejučůranější potvora na planetě, ale věřte, že na ty dny s roztomilou kuličkou budete jednou hodně s láskou vzpomínat 🙂

Na závěr ještě pár slov ke chválení za vyčůrání a vykakání venku. Určitě chvalte ihned po vykonání potřeby. Pozor na to, abyste nechválili hned, jak začne, to by jej mohlo přerušit. Také je dobré to s ovacemi nepřehánět, prostě hezky ale klidně pochválit, případně odměnit mlskou. Přehnané nadšení totiž může paradoxně některým pejskům vadit. Když budete pozorní, brzy vysledujete, co zrovna vašemu pejskovi sedí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.