Stále více majitelů psů se dnes zamýšlí nad tím, co vlastně dávají svému mazlíčkovi do misky – a mají k tomu dobrý důvod. Syrová strava si získává velkou pozornost, protože přibývají pochybnosti o kvalitě komerčních granulí. Zkušenosti mnoha chovatelů i veterinářů naznačují, že psi mohou na tepelně nezpracované stravě prospívat lépe. Ať už vás ke krmení BARFem přivádí zdravotní potíže psa, nebo jen touha nabídnout mu pestřejší a přirozenější jídelníček, určitě vás zajímá, jak na změnu bez zbytečných komplikací. A na to se dnes podíváme.
BARF v kostce: Co znamená biologicky vhodná syrová strava
Zkratka BARF vychází z anglického „Biologically Appropriate Raw Food“, tedy v překladu biologicky vhodná syrová strava. Jednoduše řečeno jde o způsob krmení, který se snaží napodobit to, co je pro psa přirozené. BARF tudíž znamená podávání syrového masa, kostí, vnitřností a menšího podílu ovoce a zeleniny místo průmyslově zpracovaných granulí. Cílem je podpora celkového zdraví – lepší trávení, kvalitnější srst a kůže, více energie a také čistší chrup. I když se krmení syrovou stravou může na první pohled zdát složité, není to velká věda. Důležité je načíst si základy a dodržet správný poměr živin.
Je váš pes připraven na změnu?
Než začnete s BARFem, je důležité zvážit, zda je na to váš pes připraven. Záleží na věku, zdravotním stavu i citlivosti trávení. Starší psi nebo jedinci s chronickými potížemi mohou potřebovat pomalejší přechod a individuální úpravy. Pokud má pes v anamnéze například pankreatitidu, onemocnění ledvin či zažívací problémy, je nezbytná zvýšená opatrnost. V těchto případech je vždy doporučeno konzultovat změnu se svým veterinářem nebo výživovým poradcem pro psy. Společně můžete posoudit individuální potřeby a navrhnout bezpečný a vyvážený plán.
Jak přejít z granulí na BARF krok za krokem
Při přechodu máte dvě možnosti, a to okamžitý přechod nebo postupnou změnu. Někteří psi zvládnou okamžitý přechod bez potíží, pro mnoho psů je ale ideální postupný proces, zejména pro citlivější jedince.
- Začněte jednoduše – V prvních dnech podávejte pouze jeden zdroj bílkovin, např. kuře nebo hovězí.
- Vyhněte se kostem a vnitřnostem hned na začátku – Nejprve nechte trávicí trakt zvyknout na syrové maso.
- Postupně přidávejte – Jakmile pes dobře snáší maso, začněte zavádět syrové kosti a vnitřnosti – vždy po jedné složce, abyste mohli sledovat reakce. U štěňat začněte zařazovat masité kosti již cca po týdnu, u starších psů vyčkejte raději 2-6 týdnů.
Během celého procesu pečlivě sledujte stav stolice, chuť k jídlu a energii psa. Tyto ukazatele vám prozradí, jak dobře přechod zvládá. Pokud se objeví problémy, zpomalte, zjednodušte jídelníček, nebo se poraďte s odborníkem.
Nejčastější chyby začátečníků – a jak se jim vyhnout
Do přechodu na BARF se majitelé (i pejsci) často vrhají s nadšením, ale snadno tak mohou sklouznout k chybám. Toto jsou nejčastější z nich:
- Příliš rychlý přechod – U citlivých psů může náhlá změna vyvolat průjem, zvracení nebo odmítání krmiva.
- Nevyvážený poměr živin – Nejčastěji chybí v krmné dávce dostatek vápníku nebo nejsou správně nastavené poměry mezi svalovinou, kostmi a vnitřnostmi. Dlouhodobě to může způsobit zdravotní komplikace.
- Příliš mnoho nových složek naráz – Pokud přidáte více druhů masa a příloh najednou, hůře zjistíte, co psovi nesedí.
Doporučený poměr pro dospělé psy je:
- 70–75 % svalovina
- 10 % syrové kosti
- 5 % játra
- 5 % ostatní orgány
- 5–10 % zelenina a ovoce
U štěňat se doporučuje mírně vyšší podíl kostí (cca 15–20 %) pro podporu zdravého růstu.
Závěrečné tipy pro zdraví vašeho pejska
- Nakupujte maso pouze z kvalitních a prověřených zdrojů.
- V případě potřeby přidávejte doplňky – např. zdravé oleje, probiotika či vitamíny.
- Vypočítejte si doporučenou denní dávku podle hmotnosti psa (existují online kalkulačky) a upravujte ji podle individuálních potřeb.
- Pamatujte, že každý pes je jedinečný – sledujte svého chlupáče a přizpůsobujte jídelníček jeho stavu.
- Pokud si nejste jistí, vždy se poraďte s veterinářem nebo výživovým poradcem pro psy.
