Z domova Zajímavosti

Nebezpeční divočáci: Aujezskyho choroba má na svědomí další psí životy

Už jste někdy slyšeli o tzv. pseudovzteklině? Tímto názvem bývá označována Aujezskyho choroba. My lidé se jí nakazit nemůžeme, ale pro naše psí miláčky je smrtelná. Nejvíce ohroženi jsou psi myslivců, v posledních týdnech se nakazili a zemřeli dva lovečtí psi. Na pozoru se musíte mít ale i pokud chodíte venčit do míst, kde lze potkat divoká prasata, nebo krmíte-li syrovým masem.

Kde došlo k posledním nahlášeným případům úmrtí pejsků?

V polovině prosince v Buchlovicích na Uherskohradišťsku zemřel po kontaktu s divokým prasetem jezevčík, což byl v roce 2021 již druhý případ. Minulý týden postihl stejný osud loveckého jagdteriéra ze Zádvěřic na Zlínsku. V letech 2014 – 2021 bylo zaznamenáno celkem 20 případů nákazy psů. To samozřejmě není velké množství, ale je potřeba o riziku vědět. Dle statistik Státní veterinární správy je mezi divokými prasaty v ČR průměrně 21,4 % pozitivních na tuto zákeřnou nemoc, proti které neexistuje zatím vakcína.

Co o Aujezskyho chorobě víme?

Hlavním hostitelem je prase, u prasat domácích se v našich chovech však nevyskytuje. ČR je označena úředně jako země prostá výskytu nemoci v populaci domácích prasat. Nemoc se u prasat projevuje dýchacími a reprodukčními problémy, není pro ně smrtelná. Nakazit se může mnoho zvířat, kromě psů například kočky, skot, ovce, kozy, králíci či hlodavci. Prase virus vylučuje prostřednictvím hlenů z dýchacích cest, poševním sekretem, spermatem, močí, slinami či krví. Nebezpečné je tedy i krmení syrovým masem z divočáka! Ani zamrazení nepomůže, virus v mraženém mase přežívá cca 5 – 7 měsíců. To, že maso bylo otestováno pro lidskou spotřebu, není směrodatné, jelikož na Aujezskyho chorobu se standardně netestuje vzhledem k tomu, že není člověku nebezpečná. K nákaze nemusí dojít jen přímým kontaktem s nakaženým prasetem, stačí, že pes olíže např. moč, výkaly či krev s virem. Virus je totiž odolný a při teplotě 25°C zůstává infekční údajně až 40 dní.

Inkubační doba je zhruba 6 dní od nákazy. Nakažený pes začne trpět nechutenstvím, apatií a podrážděností až agresivitou. Nejtypičtějším příznakem je silné svědění, kdy se pes škrábe do krve. Pak dochází k paréze hltanu, kdy nemůže polykat a sliní, následují svalové záškuby a křeče. Nemoc není bohužel nijak léčitelná a vždy dochází k rychlému úmrtí psa (1 – 2 dny od objevení příznaků).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.