Jak na to?

Soužití kočky a psa

Přemýšlíte o pořízení kočičky? Nebo už kočičky doma máte a přemýšlíte naopak o pořízení psa? Jak je seznámit, aby soužití přinášelo více radosti než starosti? Pokusím se vám dát pár tipů a rad ze života se psy a kočkami.

Začínáme druhý měsíc s novým přírůstkem v rodině, a to s 4letým kocourkem plemene mainské mývalí kočky. V naší rodině byli dříve kočky než psi, takže první fena k nám přišla s tím, že už jsme měli kočku. Seznamování tehdy bylo náročné a k neštěstí nás všech se nikdy nepovedlo fenu s naší starší kočkou skamarádit. Fena měla do konce života potřebu kočku honit a nedalo se jí to rozmluvit. Oproti tomu každý další pes, který k nám přišel – a to i starší, adoptovaní psi, s kočkami vychází. Ale ne vždy je to tak jednoduché, někdy je to opravdu nemožné. Vždy záleží na plemeni, větší předpoklad pro klidné soužití máte s plemeny, která nebyla šlechtěna k lovu či hlídání. Ale ani tam není nemožné seznámit je tak, aby spolu mohli trávit čas bez vašeho dohledu.

Kočka jako nový člen

Pokud máte doma psa a přemýšlíte o pořízení kočičky, je ideální postupně promyslet, jak psa připravíte na příchod nového člena a jak zabezpečíte, aby pes i kočka měli vlastní místo bezpečí, aby si vzájemně nebyli nebezpeční a měli možnost se kdykoliv podle potřeby někam schovat.

Záleží, zda máte doma štěně, dospělého či staršího psa. Ale právě i na tom, jakého je plemene, jakým způsobem je pes vychovaný nebo zda je zvyklý, či v minulosti byl zvyklý, na kočku. Nemusí rozhodovat, že pes venku na procházce má tendence kočku prohnat. To je přirozené pro většinu psů, o to více u loveckých plemen. Ovšem mnoho psů je schopno časem přijmout vaši kočku za svou a nebude se tímto způsobem chovat vůči té jedné jediné kočce (nebo 2, 3, 4 – to záleží, kolik koček si pořídíte).

U psů loveckých plemen, například teriérů, může seznámení s kočkou být náročnější

Bezpečí při seznámení

V první řadě, ještě před samotným seznámením, je vhodné dát kočce chvíli čas projít si byt bez přítomnosti psa. Ukázat kočičce kde má misky, záchod a vyvýšené místo, které bude její místo na spaní, odpočinek. Tak vysoko, a tak bezpečné, aby se tam pes nedostal a zároveň takové, aby se tam nahoru i dolů kočka zvládla bez pomoci dostat. Doporučuji myslet na to, že pokud máte patrový dům, je třeba zajistit v obou patrech kočce takové podmínky (včetně záchodu). Vždy musí mít možnost se schovat, utéct.

Jestliže si nejsme jistí, jak náš pes bude reagovat, je lepší psovi nechat na seznámení nasazený obojek či kšíry a cca dvoumetrové vodítko. Pro všechny případy je možné nandat náhubek (ten v případě, že je na něj pes zvyklý, jinak by si také nemusel všimnout kočky, při snaze sundat košík z tlamy).

Vyberte nejlépe místnost, kde je větší prostor, a kočičku mějte dostatečně daleko od psa, abyste byli schopni případně korigovat pejska a kočička mohla utéct.

Proces navykání

Je dobré se připravit, že zvykání může nějakou dobu trvat. Pokud si pořídíte kotě, může (a nemusí) být odvážnější z hlediska přístupu ke psu, protože ještě nemá zkušenost. Starší adoptovaná kočička zase může (a nemusí) být obezřetnější a udržovat si od psa delší dobu větší vzdálenost.

Záleží samozřejmě i na tom, jakým způsobem se bude váš pes chovat vůči nově příchozímu členovi. Máte-li štěně, je pravděpodobné, že bude divočejší a kotěti ani dospělé kočce to nemusí dělat dobře. Naopak u staršího psa, zvlášť pokud byl na kočky zvyklý a je ovladatelný, nevšímá si kočky, může navykání probíhat kratší dobu. Stále se můžeme bavit o týdnech až měsících. A to je v pořádku.

Hraní mezi kočkou a psem

Při soužití může dojít k tomu, že si budou hrát. Obzvlášť máte-li štěně a kotě, můžete si začít všímat, že bude docházet k vzájemným interakcím. Vždy si všímejte signálů, ať už kočky nebo psa. Kočky mohou být někdy trochu zákeřné a dávejte proto pozor i na pejska, nenechejte nikdy zajít jejich interakci příliš daleko. Nenechávejte je, aby si to „vyříkali“. Mohlo by to skončit úrazem na jedné či druhé straně. Ovšem pokud dojde vztah tak daleko, že si spolu budou hrát, jste šťastní majitelé. Není to pravidlo, ale povést se to může.

Jak je to u nás

U nás je teď už skoro 2 měsíce kocour Bastien a teprve nyní můžu říct, že vedle sebe krásně fungují. Ale pořád vidím šanci na zlepšení 😊 Fena Saphira je od malička zvyklá na kočky, a tak měl Bastien od začátku dostatečný prostor. Nebyl zvyklý na psy, příšerně se bál. Naučil se pomalu kolem Saphiry chodit, nyní leží kocour na okně a pod ním na gauči Saph. Až teď je vidět, že je v její přítomnosti uvolněný a spokojený. Tajně ji z výšky pozoruje, chodí k ní, když spí nebo jen leží, a ona ho nechá kolem ní slídit a očichávat.

Dospělý Mainský mývalý kocourek Bastien

V minulosti jsme k pejskům adoptovali ještě s mamkou na domku kočičky z útulku. Jedna starší, druhý kocour mladý, ještě kotě. Kocour se ihned adaptoval a hrál si se Saph, jiné psy se snažil přemluvit k hraní, ale nepochodil. Kočička se dlouho schovávala po domě a sledovala vše z dálky. Zhruba po 3 měsících si troufla mezi psy jít, po dalším měsíci si lehla na postel, ačkoliv tam byli psi. Potom přišla starší kočička, která psy znala, a tak „trochu“ je šikanovala. U ní jsme kolikrát museli chránit spíš psy před kočkou.

Často se stává, že v domě kočky berou všichni psi jako právoplatné členy rodiny, ovšem jakmile se jde na zahradu, začíná trochu rodeo. Někdy mají tendenci prohnat cvičně naše kočky, ovšem není v tom taková intenzita, jako když vleze na pozemek cizí kočka. Pes se naučí rozlišovat, ale může je občas přepadnout touha kočku prohnat. Je dobré psy kontrolovat, aby to nepřehnali.

A co vy, máte doma také kočku a psa? Napište nám vaše zážitky ze seznámení a soužití, budeme se těšit!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.