Portrét plemene

Portrét plemene: Československý vlčák

Jedno z našich národních plemen se začíná těšit vzrůstající oblibě. Pozornost ale budí občas i negativní, a to díky nezodpovědným majitelům. Jaký je československý vlčák a jaký je rozdíl mezi vlkem, vlčákem a ovčákem?

Ani ovčák, ani vlk

Terminologie laické veřejnosti, ale často i samotných pejskařů, bývá mnohdy matoucí. Pojďme se tedy podívat na to, jak to s těmi jmény je. Pod názvem „vlčák“ si mnoho lidí představí zejména německého ovčáka, tedy jedno z mnoha ovčáckých plemen psů. Vlčákem se však odborně nazývá plemeno vzniklé zkřížením s vlkem, jako je právě československý či Saarlosův vlčák. Československý vlčák bývá pak podomácku nazýván „čévéčko“ a zkratkou označován ČSV.

Někteří majitelé „čévéček“ mluví o svých psech jako o vlcích, což je samozřejmě zavádějící. Setkáte-li se tak s někým, kdo tvrdí, že má doma vlka, velmi pravděpodobně se jedná spíše o psa plemene československý vlčák. Chov vlka v zajetí je totiž velmi složitý a podléhá legislativě.

Historie a chov v České republice

Počátek vzniku plemene československý vlčák se datuje do roku 1955, kdy se uskutečnil pokus o zkřížení karpatského vlka a německého ovčáka v tehdejší ČSSR. Projekt na vyšlechtění nového plemene, které by spojovalo přednosti vlka s vlastnostmi psa, byl zadán Ing. Karlu Hartlovi, náčelníku služební kynologie. Československý vlčák byl oficiálně uznán jako národní plemeno v roce 1982. Na jeho vzniku se v rozpětí 25 let podíleli celkem čtyři vlci – Brita, Argo, Šarik a Lejdy.

Chovatelé ČSV ušli již poměrně dlouhou cestu při formování povahy. V počátcích chovu byli největším oříškem jedinci labilní a nezvladatelní. Dnes sice často zůstávají jednotliví zástupci plemene v povaze různí, ale díky práci pečlivých chovatelů není problém vybrat si skvěle socializované a dobře cvičitelné štěně.

Více informací o současném chovu najdete na stránkách Klubu chovatelů československého vlčáka ČR (KCHČSV).

Náhled do standardu plemene

Klasifikace F.C.I.: Skupina 1 – Psi ovčáčtí a honáčtí, sekce 1 – Ovčáci s pracovní zkouškou

Výška v kohoutku: psi nejméně 65 cm, feny nejméně 60 cm
Hmotnost: psi nejméně 26 kg, feny nejméně 20 kg

Barva srsti: Žlutošedá až stříbrošedá s charakteristickou světlou maskou. Světlá srst je rovněž na spodní části krku a přední hrudi. Přípustné je tmavošedé zabarvení s maskou.

Povaha československého vlčáka – hodí se k vám?

Dle standardu je ČSV živý, velmi aktivní, vytrvalý a učenlivý pes s rychlými reakcemi. Nebojácný a odvážný, zároveň však nedůvěřivý. Je všestranně využitelný, pro vrcholovou služební či sportovní kynologii není však úplně ideální volbou. Díky své vytrvalosti se ale může hodit pro různé psí sporty či doprovázet vás na náročných tůrách v přírodě. Vhodným zaměstnáním mohou být například pachové práce, nosework nebo rekreační canicross a dogtrekking.

Dnešní československý vlčák má k vlkovi opravdu hodně daleko, jako plemeno má však svá specifika a na svého páníčka klade poměrně velké nároky. Důsledná výchova, trpělivost, velká předvídavost a zodpovědnost vám život s tímhle fešákem rozhodně usnadní. Od začátku dbejte zejména na pečlivý nácvik manipulace a také zvykání na samotu. Je potřeba počítat i s možností, že až váš ČSV dospěje, budete jej muset na veřejnosti mít na vodítku a s košíkem.

Pro rozhodnutí, zda je pro vás tenhto vlkošedý fešák ideálním parťákem, doporučuji rozhodně navštívit přímo konkrétního vybraného kvalitního chovatele nebo klubovou akci a popovídat si o životě s československým vlčákem. Výborný je také tento článek psaný z pohledu dlouholeté chovatelky. Další inspirací vám mohou být hezky zpracovaná videa na YouTube kanále The Riedels & wolfdogs.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *