Přestože dneska už je BARF, tedy krmení syrovou stravou, hodně známý, pořád se často setkávám s některými ze zažitých mýtů. Některé jen pobaví, jiné však potrápí i začínající „barfisty“. Pojďme si na ně posvítit!
Mýtus č.1: „BARF nedokáže poskytnout psovi doopravdy vyváženou krmnou dávku.“
Pokud budete krmit jen syrové maso (svalovinu), které vám přijde pod ruku, tak samozřejmě nemůžete očekávat, že Váš pejsek bude mít vyváženou večeři. Nezbytnou součástí, kterou musíte v určitém poměru zařadit jsou masité kosti a různé vnitřnosti. Zelenina a ovoce nejsou nutné, pokud budete krmit neprané dršťky, ale zase nabízí možnost si s krmnou dávkou trošku pohrát. Vyváženost není u dospělých psů otázkou jedné krmné dávky. Koneckonců ani my lidi často nemáme v každém jídle zastoupené všechny živiny, které potřebujeme. U štěňátek ale pozor! Ta nedokáží hospodařit s živinami tak, jako dospěláci, musíme u nich proto více dbát na vyváženost jednotlivých dávek. Ale ani to není věda, žádné strachy.
Mýtus č.2: „Při krmení syrovým masem hazardujeme se zdravím psa, protože v něm mohou být bakterie a paraziti.“
No ano, syrové maso pravděpodobně nějaké bakterie obsahuje, ale to podle mnoha testů i suché granule. Dost výzkumů potvrdilo, že právě tuky a sacharidy obsažené v průmyslově vyráběných krmivech jsou výbornou živnou půdou pro bakterie. Psí sliny obsahují enzym lysozym, který ničí nebezpečné bakterie, jako je například E.coli nebo různé druhy streptokoků. Další psí výhodou je kratší trávicí trakt, který nedává bakteriím dostatek času k osídlení, a také extrémně kyselé prostředí oproti našemu lidskému pH. Proto je nebezpečí bakteriální infekce o dost nižší než právě například u člověka. Tím netvrdím, že je nulové, stát se to může zejména u psů s oslabenou imunitou, nicméně zdrojem může být stejně tak cokoli jiného, než zrovna syrové maso. Nákup masa z osvědčených barf-obchodů nebo z kvalitního zdroje pro lidskou spotřebu to jistí.
Co se týká parazitů, neexistuje výzkum, který by potvrdil, že psi krmení syrovou stravou jich mají více, než granuláři. Jako prevenci je dobré maso před podáním zamrazit.
V České republice je hrozbou Aujezskyho choroba, tzv. pseudovzteklina. Z toho důvodu NIKDY nekrmte syrové maso divočáka nebo směsi, které by jej mohly obsahovat. Přemražení v tomto případě nepomůže. Poslední hrozbou, kterou bych zmínila jsou botulotoxiny. Tady platí jednoduché pravidlo nenechávat maso delší dobu vyndané v teple. Pokud víte, že budete rozmrazovat déle, pak raději v ledničce, a to zejména v létě.
Mýtus č.3: „Kosti jsou pro psa nebezpečné.“
Může to být pravda, pokud nedodržíte určité zásady. Ale pokud se řídíte jednoduchými pravidly, pak se nemusíte bát. Kosti krmte vždy syrové, NIKDY vařené nebo pečené. Ty jsou moc tvrdé a štěpí se. Krmte vždy kosti obalené masem, nikoli holé. Takže třeba krky, křídla, hřbety. Výjimkou jsou velké kloubové kosti na okus. A v neposlední řadě – nedávejte kosti psům, kteří na ně nejsou zvyklí a baští jen granule. Trávicí trakt pak ztrácí schopnost si s případnými ostřejšími zlomky poradit. Je potřeba začít pomaličku, aby si tělo zvyklo.
Mýtus č.4: „Psi jsou to všežravci a zvykli si na tepelně upravenou potravu.“
Přestože psí zažívací trakt se od vlčího liší díky dlouhé domestikaci, pořád je pes tzv. fakultativní masožravec. Co to znamená? Narozdíl od koček, obligátních masožravců, psi ve větší míře konzumují i rostlinnou potravu. Oproti vlkům mají slabší čelisti, menší kapacitu žaludku a delší střevo. Jsou schopni trávit škrob. Z lovců se stali spíš takoví „sběrači zbytků“. Hodně psů si rádo očesává na zahrádce třeba ovoce. Pořád je ale pes anatomií i fyziologií masožravec.
Že se pes adaptoval na tepelně zpracovanou potravu, sice můžeme říci, ale faktem je, že čím déle generace psů krmíme tepelně zpracovanou potravou, tím více zdravotních problémů se začíná objevovat. A to zejména zubní a kožní problémy, nádorová onemocnění, cukrovka, problémy s imunitou a v jejich důsledku různé alergie.
Mýtus č.5: „Díky průmyslově vyráběným krmivům psi žijí déle a jsou zdravější.“
Průmyslově zpracované krmivo nemůže být zdravější než kvalitní syrové maso. V dnešní době je někdy potřeba přidávat potravinové doplňky i při BARFu, to ano. Psi žijí ve znečištěném prostředí, často ve velkých městech, zvířata ve velkochovech nemají přirozenou potravu a to se odráží i v kvalitě masa, rostliny zase nemají dostatek živin v půdě. Navíc třeba po psech chceme i vysoké sportovní výkony hodné atletů. Ale pořád platí, že syrová strava je ten nejlepší možný základ, na kterém se dá stavět.
Mýtus č.6: „Krmení syrovým masem udělá ze psa krvelačnou agresivní bestii.“
Nesmysl. Povaha jedince a výchova nemá s krmením BARFem co dělat. Mnoho canisterapeutických psů po celém světě, stejně jako psi v rodinách s malými dětmi a zvířaty, je krmeno syrovým masem a nikoho ještě nepokousali ani nesežrali a nemají to v plánu 🙂 Pokud se pes chová agresivně k člověku, má k tomu jiný důvod (nejčastěji strach či zdravotní problém) a je potřeba to řešit výchovou, prací na vzájemném vztahu nebo veterinární péčí.
Mýtus č.7: „Nemáte dostatečné vzdělání pro přípravu vyváženého a zdravého krmení.“
Možná zatím ne. Ale pokud chcete, můžete se naučit vše potřebné a být schopní krmit svého mazlíčka správně. Mimochodem hodně veterinářů také nemá řádné vzdělání do hloubky, co se správné výživy týká. Stejně jako lidští doktoři často nejsou tou pravou autoritou ohledně stravy.
Mýtus č.8: „Krmení BARFem je drahé a příliš složité.“
Chcete vyměnit zdraví a spokojenost vašeho psa za trochu pohodlí? Nemyslím si. Připravit misku s masem je o trochu složitější než nasypat granule a vyžaduje to víc plánování. Ale těch pár minut přípravy není nic dramatického. Výhoda granulí je znát více při cestování, ale i s masem se to dá zvládnout. Co se ceny týká – krmení masem vyjde tak draho, jak si to zařídíte. K dispozici je hodně zdrojů masa různé ceny a kvality. Dá se říci, že i když budete kupovat dražší maso, pořád se vejdete do ceny těch nejkvalitnějších granulí a často ještě ušetříte.
Mýtus č.9: „Veterináři doporučují granule, protože jsou pro psa zdravější.“
Viz mýtus č.7 a zmínka o vzdělání veterinářů. Mnoho z nich se dál do hloubky v tomto směru nezajímá a nevzdělává. Někteří často doporučují konkrétní značku krmiva, protože ji prodávají. Naštěstí dneska už se najde dost veterinářů, kteří BARF schvalují a třeba i doporučují. Veterinární lékař, který je zároveň i odborníkem na BARF, je u nás například MVDr. Milan Štourač.
Mýtus č.10: „BARF není vhodný pro štěňata a malá plemena psů.“
I malou čivavu můžete krmit masem a kostmi, stačí přizpůsobit velikosti jednotlivých dávek. Pořád je to přeci pes.
U štěňat není důvod se vyhýbat BARFu. Dost lidí se však bojí začít hned s malým štěnětem, aby nepokazili „něco“ v růstu. Opatrnost je sice namístě, ale není potřeba se bát, pokud nastudujete kvalitní zdroje informací a v případě nejistoty budete konzultovat s odborníky. Růstové problémy mívají i štěňata na granulích, vše je zkrátka individuální.
