Nedávno jsem se rozhodla udělat svým psím krasavcům radost a momentálně za to platím nečekaně vysokou cenu. Tou cenou jsou moje nervy. Pořídila jsem jim balonek, který je měkký, evidentně se dobře žvýká a voní – snad i chutná, ale nezkoušela jsem – podle balení po vanilce. Já z něj cítím buchtičky s krémem z pravé a nefalšované české školní jídelny. Když jsem o vyvedeném nákupu tuhle přemýšlela na procházce parkem, začala jsem si v hlavě chování svých chlupáčů chtě-nechtě přirovnávat k sedmi lidským hříchům. Často se o psech bavíme ve smyslu nevinných stvoření, ale po tomhle nákupu, no nevím.
Žijeme stále v době koronavirové, je duben 2021 a vládní nařízení se začínají postupně rozvolňovat. V první vlně se otevřely obchody a tak se do nich většina lidí, zcela přirozeně, nahnala, jak jen to šlo. Trpělivě jsem si počkala pár týdnů, až se ostatní nabaží a vydala jsem se do svého oblíbeného TK Maxxu, obchodu velkých značek, malých cen. Od loňska, kdy jsem v obchodě bloudila naposledy, se změnila jedna zásadní věc. Vůbec jsem nezamířila do sekce oblečení, kabelek a botů, vydala jsem se rovnou do světa domácnosti, zahrady a zvířecích potřeb. V tomhle obchodě se nedá neutratit, protože tu mají všechno a vy tady prozřete nad tím, jak moc to všechno potřebujete. Je to taková stezka odvahy pro všechny malé i velké shopaholiky. Dneska jsem sem šla s tím, že tady své výplatě zamávám, ale odcházím zklamaná a s balonkem, co ani není pro mě.
Už po cestě domů mi v hlavě naskakuje otázka, proč že jsem to vlastně koupila jeden míček, když mám psy dva. Chvilku přemýšlím, že se vrátím, ale pak mávnu rukou. Ale co, vždyť oni se podělí. Vnitřní hlas se tomu výroku zasměje. Takhle zpětně mu rozumím.
Na vysvětlenou, ten skromný nákup jednoho kusu měl svůj důvod. Už v minulosti jsem se zmiňovala o Reggieho agresivním chování vůči náhodně vybraným jedincům či předmětům ze skupiny malých zvířat, středně velkých zvířat, velkých zvířat, dětí, dospělých, automobilů, motocyklů, kol, koloběžek, bruslí, skateboardů, houpacích koníků či chlupatých nazouvek (hněv). Všimla jsem si, že v průběhu procházek rád a vášnivě žvýká různé klacíky a taky si rád nosí míček po cestě z pláže. Tenhle míček je lehký, s otvorem na dýchání, bude pro něj na procházky ideální.
Míček jsem mu hrdě předala hned po návratu domů. Reggie vykulil svoje bláznivě vyhlížející oči, přesně jak to dělává na pláži, když vytáhnu mičudu z batůžku. Víte, jak se říká například o vrazích, že v ráži změní barvu očí na černočernou? Takhle bláznivě vyhlížející oči. Míček hned převzal, zmateně se rozhlédl a někam zmizel. To abych mu ten míček vzápětí náhodou zase nevzala (lakomství). Co na to Forrest vám nepovím, protože jsem se jeho vyčítavému pohledu, který by mi pravděpodobně už nikdy nedal spát, vyhýbala.
Radost a relativní klid v domácnosti trval pouhé vteřiny. Během chvilky se začal ozývat srdceryvný štěkot, ba dokonce pláč. Jdu zkontrolovat, co se děje na místě činu. Reggie stojí uprostřed místnosti, oči upřené na Forresta, který zdánlivě odpočívá v pelíšku. Není ale sám. Schovává pod sebou nově pořízený balonek. Ano správně, Reggieho nově pořízený balonek (závist). Něžně balonek vyjmu a předám nazpět z ruky do úst Reggiemu. Reggie je spokojený, Forrest trochu v šoku, ale žádné drama. Odejdu na pár vteřin a zase ten známý pláč. Zopakuju předchozí snadné řešení a znovu odcházím. Třikrát dokola. Po třetím kole Forrestovi vztyčeným ukazováčkem připomínám, že to nene, že nesmí a že Reggieho balonek a-a. Zdá se, že si všichni rozumíme.
Reggie si opět převezme balonek, a protože se, zdá se, poučil, tentokrát si nese balonek do prvního patra, přímo na své oblíbené místečko nahoře na schodech. Je klid. Je vážně klid. Tak jo, jeden balonek nám úplně stačí. Tap… tap… tap, tap-tap-tap. To jak míček padá po schodech dolů a kamsi se kutálí. Nato slyším Reggieho pádivým tempem následovat míček a pak zase ten známý vřískot. Pomalu a víceméně otráveně dorazím k nastalému neštěstí. Balonek se zakutálel pod botník, kam jezevčíkova krátká pacenka nedosáhne. Jak už se nám osvědčilo, stačí propuknout v pláč. Někdo se brzy objeví a dá vše do pořádku, a to i v případě, že s trochou snahy (překročení šprušle u stolu, obejití nábytku z druhé strany apod.) by záchranu míčku dokázal provést i jeden ze psích bratrů (lenost). V tomhle případě ale výška prostoru mezi botníkem a podlahou nedává šanci ani tlapkám, ani paži dospělého člověka. Po tom, co míček takhle opakovaně vleže lovím lžící na obouvání, ho nakonec zabavuju a oznamuju, že ho vrátím na konci školního roku. Forresta celé tohle míčkové nadělení rozrušilo nebo naopak nabudilo natolik, že začal hledat lásku u svého plyšového pelíšku (smilstvo).
Hned další den vyrážím znovu do obchodu. Vyřešit situaci. Nový, naprosto totožný balonek přivezu domů a se vší parádou jej předvádím svým chlupáčům. Skoro jako když král Kazisvět uváděl šaty princezně Ladě. Kluci nový míček jeden po druhém očichají, Reggie jej odvážně převezme, Forrest běží pro ten starý, Reggie pouští nový a zoufale beží za Forrestem. Tady se píší počátky války o oslintaný míček s vůní buchtiček s krémem. Aspoň jsem si to myslela, že jde o úroveň ožvýkanosti. Po delším zkoumání jsem totiž zjistila, že jeden z balonků je měkčí, světlejší, má drobné bílé tečky a zřejmě díky náskoku jednoho dne trochu víc zapáchá po dvou psích tlamách. Míčky jsem dočasně zabavila a uznala rozdílnost obou míčků. Po řádném vydrhnutí jsem se odhodlala vrátit oba míčky původním majitelům. Dala jsem na výběr nejdřív Reggiemu, který nátlak psychicky nevydržel, proto to rozsekl Forrest. Popadl jeden z míčků (podotýkám, že to byl ten novější), Reggie popadl ten druhý, ale vzápětí ho zase pustil, rozběhl se za Forrestem a dal se do pláče (a zase ta závist). Válka utichá jen v časech načerpávání sil, ať už je to spánek, podávání snídaně a večeře, denním přídělu kokinek a krájení rajčat či sýra, u kterých kluci nesmí chybět (obžerství).
Pokud jste napočítali jen šest hříchů, počítáte správně. Protože ať už jsou psi jací jsou, pýcha jim vlastní není. Momentálně dopisuju poslední řádky, sedím na zahradě, po které se válí tři míčky. Čtvrtý, ten nejoslintanější, mi Forrest hází do klína, abych ho pak já otrocky hodila kamsi, odkud mi ho zase může přinést. Forrest štěká, protože neházím nebo minimálně neházím dost rychle. Reggie štěká, protože nemá balonek.
