Takzvanou „flexinu“ zná asi každý pejskař. A zdá se, že pejskařský svět se dělí na dvě skupiny – páníčky, kterým nekontrolovatelně vlaje neposlušný pejsek na tomto navíjecím vodítku, a pak ty, kteří jej odsuzují. Ještě donedávna by mě ani nenapadlo, že existuje něco „mezi“. Že se dá i flexi vodítko používat jako skvělý pomocník. Pojďme mrknout na nevýhody i výhody flexi vodítek a tipy na správné používání.
Nevýhody flexi vodítka
Obzvlášť u pejskařů, kteří nijak nedbají na výcvik svého psa, může být flexina pro okolí fakt k naštvání. Neposlušný pejsek totiž získá super rozlet a snadno vylítne x metrů daleko pozlobit kolemjdoucího psa, dítě nebo třeba cyklistu. Než majitel zareaguje a „navine“ si psího výtržníka zpět, už může být taky pozdě. Takže v takové chvíli to funguje jako takové vodítko-nevodítko. Pes nemusí být pod kontrolou. A tím se taky zvyšuje riziko nebezpečí nejen pro pejskovo okolí, ale i pro něj samotného. Vyběhne-li mu před nosem u silnice kočka, může to dopadnout pěkně blbě.
Pokud páníček vodítko připíná k obojku a ne k postroji, tah na krk a časté škubání při zastavování nebo dokonce přitahování psa mohou způsobit diskomfort i zdravotní problémy. Negativa, která může mít používání obojku u nevychovaného psa, tady hrozí vyšší mírou.
Dalším nebezpečím, obzvláště používáte-li flexinu s lankem (pásková je trochu lepší), mohou být případná poranění, když se dlouhá šňůra zamotá do psů či do lidí.
No a pokud by vám nestačilo, jaké vidím nevýhody flexin já, vždycky si vzpomenu na tuhle názorovku od trenéra Jakuba Slavíka, která umí rozhodně pobavit.
Výhody flexi vodítka a proč jsem si jej pořídila
Když má flexina takové nevýhody, proč jsem si ji vlastně pořídila? Dlouho jsem to odkládala právě pro to, že v mé představě flexi vodítko patřilo jen do rukou laiků s nevychovanými psy. Mojí fenku, která se teprve učí spolehlivé poslušnosti navolno a správným reakcím na podněty, jsem vodila hlavně na desetimetrové stopovačce. Občas mě teda napadlo, jak by to bylo fajn nemuset mít ruce pořád od zabahněné stopovačky. A nemuset hlídat, jestli se mi nezamotala do noh mimina vyčnívajících z nosítka.
Fakt je, že právě procházky s malým dítětem v nosítku mě přivedly k pořízení flexiny. Se stopovacím vodítkem byla někdy horší manipulace. A očekávala jsem, že ta se ještě zhorší, až začne neposedné dítko běham kolem mě a psa. Stopovačku totiž dle situace často mám i v ruce, ze které ji odvíjím a pro hladkou práci se psem tak potřebuji obě ruce. Takže s dítětem je to trochu umění 🙂 Když jsem pak na sociálních sítích narazila na post jedné z mých oblíbených trenérek, která sama při vycházkách s dítětem flexinu používá, přehodnotila jsem své předsudky a koupila Flexi New Comfort 8 m pro psy do 50 kg.
Výhody vidím zejména následující:
- dává psovi volnost v pohybu v situacích, kdy nemůže být zcela navolno
- zejména při ošklivém počasí se mi neušpiní narozdíl od stopovačky
- na zkracování a prodlužování šňůry mi stačí jedna ruka
Jak nám to funguje
Flexina mi vlastně v některých situacích nahrazuje stopovačku, jak jsem ji používala já. Trénuji na ní Káju stejně, jako kdyby byla navolno. Potřebuji-li, aby šla ke mně, protože se například blíží pes či člověk, používám přivolání, ne přitáhnutí vodítkem. Obávala jsem se síly tahu vodítka, ale zbytečně. Připínám jej k postroji a tah je velmi slabý a Kája jej nevnímá tak, jako tah klasickým vodítkem, na který reaguje zejména při setkání se psy velmi špatně. Pokud potřebuji mít naprostou jistotu, že neucítí vodítko vůbec při rizikovém setkání se psem, zamáčknu jej stopkou nakrátko a prověsím pásek. Když se při chůzi či běhu dostane na konec poskytnutých 8 metrů a ucítí tedy silnější odpor, okamžitě zpomaluje/zastavuje, jak je zvyklá z tréninku chůze na krátkém vodítku. Přijde mi, že jí dokonce flexina vyhovuje více než stopovačka, která se jí často motala pod nohy. Od prvního dne používání jsem nadšená. Stopovačku samozřejmě využívám i nadále, ale hlavně v situaci, kdy jdu sama a vím, že ji bude spíš tahat po zemi jako pojistku.
Jak správně flexi vodítko používat
Každý pes je samozřejmě jedinečný a každý majitel má jiný způsob tréninku. Pro bezpečí pejska i jeho okolí bych ale doporučila několik následujících tipů:
- flexi vodítko kupte kvalitní značkové, aby neselhalo v krizové situaci
- vyberte model dostatečný pro váhovou kategorii vašeho čtyřnohého parťáka
- připínejte jej vždy na dobře padnoucí postroj typu „ypsilon“
- nepoužívejte jej pro psa, který je reaktivní natolik, že se přetáčí při setkání s podnětem (například cizím psem) a nevnímá vás
- používejte flexinu jen pokud máte zvládnutou základní poslušnost psa na vodítku
- nenechávejte psa tahat na celé délce vodítka za navíjecí strojek
- kupte variantu s páskem, nikoli s lankem, které je hůř vidět, snadněji praskne a může způsobit horší poranění
- u silnice nepouštějte psa na celou délku vodítka, zajistěte si jej tlačítkem nakrátko, stejně tak jdete-li za roh
- míjíte-li lidi či psy, pracujte se psem stejně, jako by byl navolno a trénujte povely
- stále si svého psa všímejte a mějte jej pod kontrolou
