Každý se těší na nový přírůstek, na nové zážitky a vlastně tak nějak na všechno. Jenže jediným záporem, který pes obecně má, je čas, který tu s námi může strávit. A někdy je čas opravdu nelítostivý…
V nedávné době jsem musela říct sbohem mojí první fence, té nejlepší kamarádce, která mne provázela od mých 14 let. Naučila mne, co je to žít život se psem naplno, odpustila mi mnoho a mnoho chyb, milovala mě bezmezně a já ji snad minimálně stejně tak, jako ona mě. Po selhání srdce na konci minulého roku jsme, i přes tehdejší vítězství, všichni tušili, že může přijít ten poslední den kdykoliv. Proto jsme žily každý den naplno, radovaly se z každého nového rána a pozorovala jsem ji možná až příliš…
Neexistuje asi žádný způsob, jak se na tento den připravit. Obzvlášť, když se to sejde tak náhle a rychle, jako u nás. Při svých praxích a práci na veterině jsem litovala každého, kdo musel nechat své milované zvířátko jít, ať už šlo o jakékoliv. Až příliš mě to nutilo myslet na loučení s těmi mými. Před několika lety jsme se loučili s naší první rodinnou fenkou. Bylo to neuvěřitelně těžké, ačkoliv to celé proběhlo u nás doma a v poklidu. Navíc po jasné diagnóze a metastazím takřka všude.
Jak poznám, že se to blíží?
Píši zde svůj pohled, proto to berte pouze jako můj názor. Nikoho nesoudím a doufám, že nikdo nebude pro můj názor soudit mě. Vždy konzultujte stav vašeho pejska s veterinářem, sami totiž jen těžko vyšetříte pejska tak, abyste si mohli být jisti, že nelze již nic dělat.
Bez čeho se neobejdete je, že musíte svého psa znát. Zdá se to jako samozřejmost, ale pokud netrávíte se svým psem mnoho času, nemusíte si všimnou prvotních náznaků zdravotního problému. Obecně pokud se odehraje velká změna v chování, kupříkladu z akčního psa máte najednou stále odpočívajícího psa, netečného na nabídku ke hře, přestože normálně býval hravý, můžete tušit, že se něco děje. Pokud váš pes miluje jídlo a najednou nechává žrádlo bez povšimnutí, také to je skoro jednoznačné znamení, že se něco děje. Jakmile si všimnete jakékoliv změny, určitě by vaše cesty měly vést hned k veterináři, který zjistí, co pejskovi schází. Nežravost může doprovázet velmi horké dny i u zdravých psů, docela běžné to je u psů, kteří cítí v okolí hárající feny. Ale při podezření je jistota návštěva veterináře. Hlavně nic nepodcenit.
Nicméně u starých psů, u psů s akutním stavem, u úrazů po autohavárii a podobně, máme možnost psovi poskytnout poslední pomoc a nechat ho jít. Nejsem příznivcem zachraňování za každou cenu a občas mám dojem, že se lidé snaží udržet milované zvíře na úkor samotného zvířete. Což mně osobně přijde sobecké. Sama jsem musela slíbit mojí holčičce, že až přijde její čas, nebudu ji tu držet jen kvůli sobě. Je to to poslední, co jsem pro ni mohla udělat. Srdce se člověku rozpadne na půl a bude to dlouho a dlouho bolet. Když už ale není, jak jinak pomoci, jsem ráda, že zvířatům tímto způsobem pomoci můžeme.
„Staří psi, stejně jako staré boty, jsou pohodlní. Možná už nemají ten původní dokonalý tvar a jsou kapánek omšelí, ale dokonale nám padnou.“
Bonnie Wilcoxová
Jaké máte možnosti
O eutanázii ví asi většina majitelů, ale ne každý ví, že kromě varianty, kdy vy dojedete s pejskem k veterináři na uspání, může veterinář přijet uspat pejska k vám. Ne každý veterinář tuto službu nabízí, ale nic neztratíte, když se zeptáte vašeho veterináře, zda je to možné. Když jsem se měla stěhovat kvůli škole, informovala jsem se v okolí bydliště, zda tam je veterinář, kterého je možné si zavolat a možností bylo hned několik. Kromě soukromých veterinářů nabízejících výjezdy, dokonce jezdí kolem Brna i zvířecí pohotovost Pet (& Horse) Emergency. Sama jsem ji v den „D“ volala. Na dispečinku byl velmi milý pán, který mi obratem zaslal číslo na sloužící veterinářku. Na čísle se mi ozvala slečna/paní, která mě už moc nepotěšila, nicméně se mi po dotazu dostalo rady, kam jet na pohotovost jinam (jelikož po 23. hodině je to vždy složitější). Jela jsem vlastně spíše „po paměti“ přímo na kliniku patřící k VETUni, kde jsem byla před pár lety s fenkou na kardiologickém vyšetření a byla jsem spokojená s tamní péčí. Volala jsem před cestou a pan doktor Novák byl velmi trpělivý a lidský jak během hovoru, tak i následně v ordinaci. Nám bohužel nevyšlo klidné uspání doma, ale fenečka byla ve stavu, kdy už moc nevnímala ani prostředí.
Ovšem pokud máte pejska, který se vám postupně zhoršuje a víte, že by nesl prostředí veteriny ne úplně dobře, vzpomeňte na možnost výjezdu k vám domů.
Jak uspávání probíhá?
Obvykle se pejsek nejprve zakanyluje. To znamená, že se pejskovi oholí kousek srsti na přední noze, nahoře se noha zaškrtí, následně se dá kanyla na své místo a kolem se dá náplast, aby kanyla držela během aplikací. Při eutanazii se nejdříve pejskovi píchne běžná anestezie, kdy pejsek nejprve usne. Stejná látka se používá například před operací. Jakmile pejsek usne, aplikuje se látka, která zastaví srdíčko. Jsou situace, kdy stačí aplikovat pouze první látku, zvláště tehdy, když má pejsek nemocné srdce. Veterinář následně zkontroluje poslechem, zda už nejsou slyšet srdeční ozvy.
Co bude potom s tělem vašeho pejska?
Jakmile srdíčko netluče, přichází obvykle otázka, zda si vezmete tělo vašeho pejska, nebo zda jej necháte na veterině. Také se lze domluvit, že jej na veterině necháte a vyzvedne ho následně svoz z krematoria a tělo zpopelní. Pokud nemáte kam pejska pohřbít a necháte tělo vašeho mazla na veterině, přijede si pro něj svozový vůz a odveze jej společně s dalšími uhynulými a utracenými zvířaty do asanačního podniku. Abyste si mohli zakopat pejska na vlastním pozemku, musíte dodržet několik věcí, které se dočtete ve vyhlášce č. 82/2014 Sb., což je Vyhláška o kadáverech zvířat v zájmovém chovu.
Co se týká krematorií, těch existuje po republice celkem dost. Některá krematoria chtějí potvrzení z veteriny, tudíž pokud si nejste jisti, že budete chtít využít služeb krematoria, raději o potvrzení na veterině rovnou požádejte. Obecně je potřeba doložit poslední očkování nebo čestné prohlášení, že pes v poslední době nikoho nepokousal. Je to sice (v tu chvíli dost hloupá) byrokracie, ale obvykle to s vámi vyřeší bez problémů personál přímo v krematoriu. Za sebe mohu doporučit krematorium Věčná Loviště. Pán byl velmi milý, nespěchal na nás při předávání těla, veškeré papíry s námi vyřešil na místě během chvilky. Přebírali jsme urnu za dva dny, platili jsme při jejím přebírání, ale částku nám zaslal předem i s fakturou na e-mailovou adresu. Tělo tam můžete odvést sami, můžete požádat o převoz či se domluvit na veterině, aby převoz domluvili oni. Provoz je po telefonické domluvě nonstop.
Pak již zbývá jen pejska odhlásit na obci (stačí jen ohlásit úmrtí, případně mít papír z veteriny o uspání) a tím vám začíná období, kdy se budete se smrtí vašeho mazlíčka vyrovnávat.
Přeji všem, kteří se s tím právě potýkají, abyste brzy vzpomínali bez velké bolesti a slz. Věnujte se hlavně hezkým vzpomínkám a věřte, že je s vámi stejně na každém kroku.
„Psi mají jen jednu špatnou vlastnost. Opustí nás dříve, než my je.“
Kristy. M Ranch
