Kdo už někdy musel pochovat svého pejska, jistě přemýšlel nad tím, jak by bylo krásné, kdyby s námi psi mohli žít déle. Někteří psi se dožívají úctyhodného věku, ale pravidlem to bohužel není. Na tuto myšlenku navázal také doktor přírodních věd, pan Evžen Korec s výzkumem dlouhověkosti, a to zejména u plemene cane corso, které sám chová ve své chovatelské stanici Korec Corso.
Výzkum probíhá již delší dobu ve spolupráci s Ústavem molekulární genetiky Akademie věd ČR a se ZOO Tábor, přičemž první výsledky již byly publikovány v roce 2017. Následně v roce 2020 byla vydána také kniha od pana doktora Korce společně s kolektivem autorů, a to Chov psů – příručka zodpovědného chovatele vhodná pro majitele a chovatele psů.
Tým pana doktora Korce se zaměřil na výzkum nejprve u jednoho plemene, avšak postupně rozšířili také na další plemena a majitelé plemen zahrnutých ve výzkumu se mohou zapojit. Pro výzkum je zapotřebí kontrolní skupina psů a zástupci starší než věková hranice, kterou pro výzkum určili. Ta se liší dle plemene.
Níže můžete v tabulce vidět, jaká plemena a v kterém věku se mohou zúčastnit výzkumu.
Plemena pro výzkum dlouhověkosti
| Plemeno | Věk kontrolních psů | Věk dlouhověkých psů |
| Border kolie | 2-8 let | 16,5 a více let |
| Boxer | 2-6,5 let | 13 a více let |
| Cane corso | 2-9 let | 12 a více let |
| Italský chrtík | 2-8 let | 16,5 a více let |
| Jak Russel teriér | 2-8 let | 17,5 a více let |
| Jorkšírský teriér | 2-8 let | 17 a více let |
| Anglický kokršpaněl | 2-6 let | 15 a více let |
| Labradorský retrívr | 2-8 let | 15,5 a více let |
| Německá doga | 2-3,5 let | 10 a více let |
| Německý ovčák | 2-7 let | 14,5 a více let |
| Rotvajler | 2-4,5 let | 11,5 a více let |
| Saluki | 2-6 let | 15 a více let |
| Stafordšírský bulteriér | 2-4 let | 15,5 a více let |
Zdroj: http://www.koreccorso.cz/o-vyzkumnem-programu/
Jak se můžete zúčastnit výzkumu vy?
Na stránkách chovatelské stanice Korec Corso je popsáno, co je třeba udělat a také bližší informace k výzkumu. Primárně je potřeba vyplnit krátký dotazník a poté je třeba sebrat genetický materiál. Provedení je bezbolestné a jednoduché – stačí vatová tyčinka a vytřít s její pomocí tlamu psa. Na stránkách naleznete samozřejmě podrobný návod, jak na odběr.
Co se děje se vzorkem dál?
Vytřením tlamy psa získají vědci buňky ze sliznice v dutině ústní a z nich si potom potřebují izolovat DNA. Díky následné analýze DNA se povedlo objevit několik genů, které mají vliv na dlouhověkost u plemene cane corso. Nyní se snaží zjistit, zda se geny, které našli u plemene cane corso, vyskytují také u dalších plemen.
Průměrný věk dožití vs. dlouhověkost
Když se bavíme o dlouhověkosti, je zajímavým údajem průměrný věk dožití. To je číslo, které na základě sběru dat lze zjistit z větší populace plemene. Nelze brát v potaz pouze pár jedinců, ale dle početnosti plemene je třeba minimálně desítky, stovky a tisíce zástupců plemene, z nichž se potom dá zjistit průměrný věk dožití plemene. Pro některé z nás je to celkem důležitý údaj, protože si přejeme, aby pořízený pejsek s námi žil co nejdéle. Jenže je průměrný, takže se může stát, že někomu se jedinec daného plemene dožije více a někomu naopak i o hodně méně.
Údaje naleznete na internetu a mohou se různit – podle státu, podle autora. Nejde o jednotný údaj, proto se nebudu pouštět do uvádění těchto dat (ale kdo hledá, určitě najde). Obecně známé je, že malá plemena se dožívají obvykle nejvyššího věku. Střední plemena pak o něco méně a velmi nízký průměrný věk dožití pak najdeme u velkých a obřích plemen. Některá plemena, byť malá či střední, však mohou trpět nejrůznějšími zdravotními problémy a průměrný věk tak neodpovídá kategorii, ve které se nachází. Příkladem mohou být brachycefalická plemena, která často trápí mnoho zdravotních obtíží.
Co vše má vliv na délku dožití psa?
Výzkum dožití je samozřejmě zajímavý a důležitý, ale nutno si uvědomit, že podmínky a prostředí k životu mohou mnohdy životy našich čtyřnožců ovlivnit mnohem více než genetické předurčení.
Za zmínění rozhodně stojí strava, kterou můžeme ovlivnit velké množství věcí. Pokud budeme psa nevhodně krmit, můžeme způsobit potíže, které mohou dost snížit pravděpodobnosti dožití – může jít například o cukrovku, potíže s ledvinami či se srdcem, ale postiženy mohou být i jiné orgány. Kromě toho je důležitý adekvátní pohyb a odpočinek. Druhým extrémem je omezený prostor k životu a pohybu, který je základem pro každého, kdo chce být zdravý. Klouby se totiž vyživují při pohybu!
Onkologická onemocnění se nevyhýbají bohužel ani psům, některá plemena mají dokonce predispozice k některým konkrétním rakovinám – příkladem může být rakovina kostí, sleziny či žaludku, což může skončit fatálně i v ne příliš pokročilém věku. Existují samozřejmě možnosti léčby, ale někdy může být pes až příliš dlouho bezpříznakový, případně nádor příliš agresivní a nebude již možné pomoci. V neposlední řadě také samozřejmě nehody.
Nelze vyjmenovat všechno, ale abychom měli zdravá a dlouhověká zvířata, můžeme mnoho udělat i my sami, protože právě my máme velký podíl na tom, jak se povede našim čtyřnožcům.
