Psi mohou být dětem úžasnými parťáky. Jak ale na to, aby takové dětsko-psí soužití bylo bezpečné a příjemné pro všechny zúčastněné? Dneska se zaměříme na úplné začátky – těhotenství a první dny s novým dvounohým členem rodiny. Na zkušenosti, rady a tipy jsem se ptala psí trenérky Pavly Kamrádové ze psí školy Vychovaný pes.
Pavlo, co by se měl pejsek naučit nejpozději během těhotenství paničky, tedy než se miminko narodí?
Za mě je nejdůležitější základní výchova. Ta, kterou by měl pejsek zvládnout bez ohledu na miminko. Tedy chodit na zavolání, umět odpočívat na svém místě, klidně chodit na vodítku. Každopádně je potřeba si uvědomit, že každá domácnost má jiné potřeby, takže v tomhle nerada globalizuji. Nicméně přivolání a odložení na určité místo je podle mě naprostý základ.
Teď mě ještě k těhotenství napadá jedna otázka. Jaké máš zkušenosti s tím, že psi reagují na těhotnou paničku jinak? Ať už vlastní nebo od klientů? A máš zkušenost s tím, že pes vycítí blížící se porod?
Moji psi na to nijak nereagovali, ale znám psy, co těhotenství poznali dřív než panička. Jestli moje Gina poznala blížící se porod, nevím, ale od rána se ode mě ten den nehnula. Ale to mohla být náhoda, protože už mi nebylo dobře a polehávala jsem.
Hodně často se radí, pokud je žena déle v porodnici, donést pejskovi očuchat věc načichlou miminkem. Má to vůbec svoje opodstatnění nebo je to zbytečné?
Tento případ jsem byla i já, se synem jsme strávili po porodu 2 týdny na JIRP kvůli komplikacím. Upřímně jsme nic podobného neprovozovali a za mě je to zbytečné. Psi jsou velmi senzitivní a už jen tím, že tatínek chodí za maminkou a miminkem do porodnice, je načichlý jejich pachem i pachem prostředí, takže pokud máme normální, vyrovnané zvířátko, nepovažuji to za extra důležité. U citlivých jedinců to může být ku prospěchu, pokud se to udělá “bezděčně”. Prostě se něco donese domů a tam to je (manžel třeba nosil moje prádlo na vyprání domů, což podle mě naprosto stačí).
Jak vypadá ideální první seznámení psa a miminka?
Za mě je to stejné jako seznamování s novým štěnětem (doufám, že tenhle příměr nikoho neurazí). Hodně samozřejmě záleží, jak vychované a velké psy máme. Jiné seznamování bude s čivavou, jiné například s malinoisem (plemena neberte doslovně, jde o poměr velikosti a temperamentu).
Pokud je to jen trochu možné, ideální je seznámení na neutrální půdě. U nás proběhlo na zahradě, s tím, že já měla malého ve vajíčku z auta, psiska se běžela přivítat se mnou a malého vzali jako něco, co patří ke mně. Nutno říct, že mám smečku oběcně poměrně hodně vychovanou, takže jsem se nemusela obávat, že budou vítat příliš bouřlivě, ani že na mě budou skákat. Pokud by to hrozilo, jistila bych psy vodítkem.
Když musí dojít k seznámení v malém prostoru (bytě), preferuji variantu jako s návštěvou. Pejska zavřít a pustit do společnosti až v momentě, kdy maminka i miminko jsou v klidu a “bezpečí” uložení, usazení. Opět, pokud by hrozilo, že bude pejsek příliš zvědavý nebo důrazný, vodítko není na škodu.
Hodně často se setkávám s radami dítě třeba vysvlíct, dát k psovi na zem, nechat pořádně olízat apod. Možná u totálního kliďase si to umím představit, ale obecně mi to přijde na první seznámení příliš. Za tebe tedy takto ne?
Za mě takto ne. Ani jako za šestinedělku, ani jako trenérku psů. Ale samozřejmě moje cesta není jediná správná, k cíli vede vždy řada cest. Já obecně po letech se smečkou razím spíše teorii, že všeho moc škodí.
Máš nějaké tipy, jak pejskovi usnadnit první dny a týdny zvykání na nového člena domácnosti?
Hodně záleží na okolnostech. Ideální varianta je taková, že pejsek přijme nového člena domácnosti proto, že si jej zkrátka přinesli páníčci a hotovo. Často používám větu – ode dneška s námi bydlí, mějte se rádi 🙂 Ale pravda, moje smečka má s příchody nových členů bohaté zkušenosti.
Je skvělé, když je maminka natolik v kondici, aby se pejskovi mohla věnovat alespoň trochu jako dřív. Pro mě tohle období bylo skvělé. Synek miloval nošení v šátku a i přes komplikace jsem byla brzy fyzicky fit, takže moji psi na příchodu miminka spíše získali, protože jsem na ně najednou měla spoustu času.
Šátek nebo ergonomické nosítko vhodné pro novorozence můžu taky z vlastní zkušenosti jen doporučit. Při venčení se novopečená maminka nemusí omezovat na cesty s kočárkem a může se lépe pejskovi věnovat. Navíc nošení ocení témeř každé miminko.
Jsou nějaké laiky často doporučované praktiky při soužití psa a malého miminka vyloženě špatné a nebezpečné? Napadá tě něco, čemu se fakt vyvarovat?
Osobně si nemyslím, že je fajn nechat miminko jakkoli olizovat. Nejspíš to asi není primárně nebezpečné, ale za mě zbytečné. Často se radí nechat olíznout nahý zadeček… Brrr, pokud je umytý, nic to psovi neřekne a pokud není, to už ať si každý domyslí sám.
Důležité a potencionálně nebezpečné může být, když lidé chtějí psa a miminko “socializovat”. Občas se stane, že je psík z přítomnosti nového člena domácnosti nervozní, může se stranit atd. Pak je nejlepší dát jim prostor a čas. Rozhodně pejskovi miminko nevnucovat. Nemám moc ráda ani věci, jako je krmení psa u miminka atd. Občas je prostě nejlepší nechat věci plynout, až si sedne celá situace, pejsek se také srovná a přijme věci takové, jaké jsou.
Ještě mě napadá, že nebezpečné mohou být reakce rodičů nebo spíše dalších příbuzných. Druhý extrém proti socializování na miminko je naopak odhánění psa z blízkosti miminka. Kontakt vždy kontrolovat, ale rozhodně v případě zájmu bezpečně dovolit. Nejhorší je, když má někdo miminko na ruce, pes přijde a dospělák začne s miminkem “zdrhat”. Pak se z miminka stává zajímavá hračka a případná “kořist”. Klid a rozvaha pomohou nejvíce.
Za mě je základ, že by nikdy nemelo být miminko a pes bez dozoru, a to bez ohledu na velikost, temperament a výchovu psíka. Obecně si myslím, že miminko pro psy až tak zásadní problém nebývá, potíže obvykle nastanou v době, kdy se dítě začne pohybovat.
To je pak potřeba dát určitě větší pozor a o tom si budeme povídat příště. Sama máš početnou smečku psů, malého chlapečka a další miminko na cestě. Je něco, co tě jako trenérku psů v tomhle rodinném soužití překvapilo, co pro tebe bylo výzvou zvládnout?
Překvapilo mě, jak snadné to všechno bylo a je… Tím, že své psy výborně znám a mají základní návyky, prakticky se nestalo, že by se vyskytl jakýkoliv problém. A výzva? Začlenit stejně dobře druhé dítko, jako se to povedlo u prvního.
Držím palce 🙂 Děkuji za rady a těším se na další povídání na téma soužití psů s batolaty a staršími dětmi.
