Jak na to? Zajímavosti

Klec a pes: II. díl

minulém díle jsem vám rozebrala za sebe několik výhod, které klece poskytují. Nicméně z nějakého důvodu jsou pejskaři rozdělení zhruba na dva tábory, a tak dnes rozeberu, co mohou mít za důvody.

A když už tak vychvaluji všechny možné klece, podělím se o to, co vím, a dám vám tipy, kde klece hledat, jaké jsou typy klecí a jak si je případně trochu vylepšit.

Začneme ale nejprve od těch negativ, co může nesprávné používání klecí přinést.

Odvrácená strana klecí

Problém, stejně jako u jakékoliv jiné pomůcky, je, že někteří lidé pochopí význam a použití klece po svém, čímž se z ní skutečně může stát předmět, který může více uškodit než pomoci. Pamatuji pár let zpátky, kdy v televizi v rámci pořadu „Výměna manželek“ byl díl, kde rodina měla klec na pejska a pes v ní byl zavřený, v podstatě kromě venčení, opravdu celý den. Vycházky navíc nebyly dvakrát výživné, žádné další aktivity pejskovi nabízeny nebyly, a tak si lze domyslet, že to opravdu není ta správná cesta. Stejně tak sami máme doma dvě adoptované fenky od chovatele, který je zřejmě choval celý jejich život pouze v kleci. Tyto feny se několik měsíců nehnuly z rohu místnosti a neměly ani potíže udělat potřeby přímo pod sebe. To jen a pouze souvisí s tím, že neměly jinou možnost a změna, možnosti, které najednou měly (na venčení odejít z pelíšku až ven), byly pro ně příliš velké a nepředstavitelné po několik měsíců. Klecový chov psů, kdy jsou psi pouze v kleci, feny tam rodí štěňata a nemají ani žádný přirozený pohyb, udělá strašné škody nejen na těle, ale především na duši. Ale to by bylo na samostatný článek.

Jak správně klec používat?

Klec, jak už jsem psala několikrát, by měla pro vašeho pejska znamenat bezpečné místo, kam si může kdykoliv zalézt a nebude rušen. Nikým. U nás to se štěňátky chodí tak, že po přivezení nechávám klec otevřenou a míváme pár dní na seznámení spolu a s prostředím, kde bude žít. Šlo vždy cca o tři dny, takže nic převratného. V prvních dnech je klec otevřená a štěně tam dostává část krmné dávky několikrát za den, pokud si štěněte v kleci všimnu, hodím mu tam beze slov pár granulek, kousky masa nebo jiných odměn. Na noc tam štěně po posledním venčení zavřu. Klec mám v dosahu postele, abych slyšela jakýkoliv zvuk, který by signalizoval, že chce ven. První noc bývá nejhorší, ale záhy se štěně v noci připomene jen zřídka kdy. Co považuji za výhodné je, že později, když už pejsek vyroste a spí normálně mimo klec, je schopný si říct zakňučením o vyvenčení, v nouzi nejvyšší. Tím pak odpadá případné pozdní zjištění, že pejskovi není dobře, ale beru to i jako prevenci šlápnutí do nějakého „pokladu“.

Pokud přes den musím pryč, před odchodem psa vyvenčím, trochu unavím (ať už nožičky nebo hlavičku – ideálně trochu od obojího), dám pesanům snídani a po sežrání snídaně odcházím. Psi bez potíží přečkají pár hodin mé nepřítomnosti. Následně už jsou zbytek dne se mnou na volno, dokud nejdeme spát. Během té doby se jim dostane procházek, cvičení a hraní, mezitím si sami zalézají odpočívat do klece. 

Klec je zkrátka takový „parking“, kam si prostě mohou zalézt a mají mít klid na odpočívání. Je to výborný pomocník u temperamentnějších psů, ale vzhledem k zajištění bezpečí štěně i vzhledem k okolnímu prostředí (kabely s elektrikou, částečky, co by mohly vdechnout, ostré předměty, co by mohly potkat, případně i jedovaté rostliny v pokoji, kde se zvíře nachází atd.), je klec použitelná úplně pro každého.

Při správném tréninku je klec pro psa bezpečným místem k odpočinku. Foto: Karolína Pincová

Kterou vybrat?

Na trhu je klecí poměrně velká spousta, stačí úplně obyčejná kovová klec, dobré zkušenosti mám ve srovnání s levnější variantou od Trixie s klecí od firmy Karlie. Především nedělá takový hluk jako klec od Trixie. Jedná se především o spodní vaničku v kleci, která u Trixie více rachotí. Zmírnit hluk lze tím, že pod vaničku dáte eventuálně kupříkladu starou deku a máte hned méně řinčení. Ačkoliv další výhodu jistě skrývá v tom, že klec od Karlie (Flamingo) má zabroušené všechny hrany dokulata, čímž je minimalizováno zranění, pokud by se někdo špatně otřel o roh klece. A vypadá i na první pohled trochu bytelněji než klec od Trixie, ale to už je možná jen můj dojem. Ještě tip od nás – naši psi mají rádi, když je klec přikrytá dekou, takové tmavší místečko je zajímavější než odhalená klec, ještě třeba navíc uprostřed místnosti.

Další možností je plastová přepravka, která skrývá výhodu v tom, že je rozhodně lehčí než kovová klec, ale zároveň trochu méně stabilní. Lze jí ovšem rozebrat tak, že máte pouze spodní díl, na který můžete zvykat předtím, než klec i přiklopíte shora. Pro bojácnější psy je to určitě přijatelnější varianta. Vhodné je na dno dát neklouzavou podložku, aby to pejskovi neklouzalo. Jedna z dalších nevýhod bude určitě i cena, která je takřka jednou tak vysoká, jak u klecí kovových. Pokud plánujete se psem cestovat i letecky, můžete koupí schválené přepravky „zabít dvě mouchy jednou ranou“. Firem, co vyrábí plastové klece je několik. Jde např. o Ferplast, Trixie a Gulliver.

Některé plastové přepravky jsou certifikované i pro leteckou přepravu psa.

Zmíněny byly i látkové klece, tzv. kennelky. To jsou látkové klece, které mají výztuže pro držení tvaru přepravky. Jsou látkové, tudíž jsou rozhodně nejlehčí, nejlépe se s nimi cestuje i třeba na tréninky, tábory, výstavy aj. Z druhé strany nejméně vydrží, tudíž není zrovna slučitelná se psem, který se rozhodne, že z ní prostě odejde. V lepším případě pes odejde s kennelkou, v horším skrz ni. Mám je obecně moc ráda, jsou opravdu velmi praktické, psi do nich nemají potíže chodit. Naopak, jak jsem zmiňovala, naši psi mají rádi, když je klec přikrytá alespoň dekou. Tak tady to trochu odpadá, protože samotná kennelka má plné stěny, a tak už to samo o sobě vzbuzuje u našich pesanů důvěru. Firem a distributorů je velká spousta, stačí zadat do vyhledávače. Nutno říct, že je velmi skladná, snadno rozložitelná a stejně tak k opětovnému postavení. Díky tomu vám může dělat společnost na cestách a trénincích, zkouškách i výstavách, ale i když pojedete stanovat.

V neposlední řadě je možnost si nechat udělat klec na míru – ať už kovovou nebo dřevěnou. Výhodné jsou kovové klece na míru do auta a do domácnost si lze nechat udělat i hezký kus nábytku, který navíc bude bohatě sloužit vašemu pejskovi. Na fotkách z CHS Working Red Dogs jsou klece na míru od firmy Centrum přívěsů, přičemž výrobci dbají především na bezpečí a na přání zákazníka. Takže pokud váháte, koho oslovit, tak zde už máte jeden tip od spokojeného zákazníka a očividně spokojených cestovatelů.

Foto: (c) CHS Working Red Dogs

Máte s některými klecemi či kennelkami dobré zkušenosti? Podělte se s námi, třeba tím někomu pomůžeme dobře vybrat! Budeme se těšit 😊

Autor úvodní fotografie: Karolína Pincová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *