Portrét plemene

Portrét plemene: Francouzský buldoček

Oblíbené placaté čumáčky francouzských buldočků zná asi každý a jejich popularita stále roste. Víte však, s jakými zdravotními problémy se jejich chov potýká? A ke komu se vlastně tenhle zavalitý sympaťák, v zahraničí známý pod přezdívkou „frenchie“, hodí?

Francouzský buldoček podle standardu

Klasifikace F.C.I.: Skupina 9 – Psi společenští, sekce 11 – Malí molossoidní psi

Povaha: Družný, živý, hravý, majetnický a bystrý společenský pes

Výška v kohoutku: psi 27-35 cm, feny 24-32 cm

Váha: psi 9-14 kg, feny 8-13 kg

Srst je krátká, přilehlá, lesklá a měkká, bez podsady. Zbarvení může být plavé, žíhané, s bílými skvrnami nebo bez nich.

Celobílí jedinci, za předpokladu, že mají okraje očních víček a nos černý, jsou přípustní, ale pro chov nežádoucí z důvodu rizika hluchoty. V poslední době tolik oblíbené barvy modrá a čokoládová jsou nestandardní.

Trocha historie a chov u nás

Už podle jeho jména je vidět, že původ buldočka najdeme ve Francii. Byl tam vyšlechtěn v 19. století, ale o jeho původu kolují dvě teorie. Podle první byl vyšlechtěn z molosů používaných k býčím zápasům, druhá se přiklání spíše ke vzniku zkřížením anglických buldoků, francouzských mastifů a k tomu ještě teriérů. Díky svému roztomilému vzhledu se stal buldoček brzy oblíbeným u francouzské šlechty. V roce 1880 byl založen v Paříži první chovatelský klub a první standard byl následně vydán v roce 1898.

U nás mají buldočci hned dva chovatelské kluby, Moravskoslezský bulldog-mops klub (MSBMK) a Klub francouzských buldočků (KFB).

Zdraví – achillova pata buldočků

Roztomilost francouzských buldočků je bohužel „vykoupena“ velmi častými zdravotními obtížemi v důsledku šlechtění. Jaké problémy trápí tyhle fešáky s placatým čumáčkem? Poměrně často trpí na infekce kůže, uší a očí. Co se týká pohybového aparátu, častým jevem jsou různé deformace na páteři, problémy s meziobratlovými ploténkami nebo luxace patelly. Buldočci mají také problém s přirozenou reprodukcí, velká většina fen proto podstupuje umělé oplodnění a císařský řez.

Nechvalně známí jsou buldočci především pro dýchací potíže, ono „roztomilé“ chrochtání a chrápání jsou právě jejich projevem. S tím souvisí i problematické regulování tělesné teploty ve velkých vedrech. Co je tzv. Brachycefalický syndrom? Jde právě o soubor chorobných stavů způsobených anatomickými a morfologickými malformacemi u tzv. brachycefalických plemen psů, tedy těch s placatými čumáčky. Bývá označován také jako „obstruktivní syndrom dýchacích cest“ (BOAS – Brachycephalic Obstructive Airway Syndrome). Tento syndrom se týká s různým stupněm závažnosti všech plemen psů se zkráceným čenichem (tedy kromě buldočků i například mopsíků, boxerů nebo shih-tzu). Měkké tkáně v hlavě nejsou redukované úměrně ke zmenšení lebečních kostí a jsou stlačené v lebečním prostoru, čímž ponechávají málo místa pro průchod vzduchu.

Takové respirační poruchy se mohou projevovat zrychleným dýcháním (tachypnoe), trvalou potřebou nadechovat tlamou (lapání po dechu), chrápáním, hlasitým nebo sípavým dýcháním, neschopností snášet námahu a horko nebo i ztrátou vědomí (synkopa). Tyto dýchací potíže mohou být spojené i s trávicími poruchami. Zároveň způsobený diskomfort více namáhá srdce a to vede ke snížení délky života pejska.

Oba výše zmíněné chovatelské kluby postupně v chovu zavádí tzv. „ozdravný program“. O co jde? Klub KFB v rámci bonitace požaduje stanovení genetického profilu psa a vyšetření luxace patelly. Doporučuje také chovatelům provádět zátěžový test pro odhalení vážných dýchacích potíží, genetický test na degenerativní myelopatii, rentgen páteře, vyšetření srdce a ještě navíc genetický test barev v Lokusu B a Lokusu D (nestandardní barvy sebou nesou více zdravotních rizik). Podobným směrem se ubírá i klub MSBMK, který plánuje pro chovnost povinné vyšetření srdce a zátěžový test. Dále v rámci ozdravného programu doporučují vyšetření DNA, luxace pately, dysplazie kyčlí a loktů, brachycefalického očního syndromu, degenerativní myelopatie, nekrotizující meningoencefalitidy, vertebrální abnormality a genetické testy na barvu.

Povaha francouzského buldočka

Buldoček je typickým zástupcem společenských plemen a miluje co nejbližší kontakt s lidmi. Při správné výchově je naprosto nekonfliktní, mazlivý a veselý společník se smyslem pro humor. Děti má moc rád a rád se účastní každé hry a lumpárny. Počítejte ale s jeho tvrdohlavostí, při tréninku to chce dbát na důslednost, zároveň však nepochodíte s tvrdým výcvikem, chce to pejska zaujmout hrou a pozitivní motivací. V odvážném „tvrďákovi“ se totiž skrývá citlivá osobnost. Rád se drží svého pána a lovecké pudy se v něm hned tak neprobudí, což se hodí při procházkách v přírodě. Většinou dobře vychází jak s cizími pejsky, tak s dalšími zvířaty. I tak je třeba dávat pozor na možný konflikt s jinými psy, protože buldoččí chrochtání může některé psy znervózňovat.

Bude s vámi šťastný (a vy s ním)?

Francouzský buldoček bude skvělým společníkem každému, kdo mu dopřeje příjemnou společnost a taky pohodlí. Může být pracovním parťákem v kanceláři, stejně jako hravým kámošem pro rodinu s dětmi nebo nenáročným společníkem starších lidí. Je ideální pro život v městském bytě, má malé nároky na pohyb a také nebývá uštěkaný.

Pokud hledáte ale psího kamaráda pro dlouhé tůry, poohlédněte se raději po jiném plemeni. Buldočkům vyhovují spíše kratší procházky, a to zejména v horkém počasí. Jsou také velmi špatní plavci, berete-li je sebou k vodě, zvažte pořízení psí plovací vesty. V zimě a zejména na sněhu je ideálním doplňkem kvalitní funkční obleček, který brání promočení a prochladnutí.

Další, co nesmíte podcenit, je kosmetická péče. Pozor na čistotu mezi obličejovými vráskami. Uši, oči i zuby vyžadují u francouzských buldočků větší pozornost. Naopak péče o srst je dost nenáročná. Drápky se musíte naučit správně zkracovat, protože si je při chůzi neobrušují dostatečně.

Máte-li lehké spaní, možná pro vás nebude francouzský buldoček správnou volbou. Jeho chrochtání a chrápání by vás totiž mohlo v noci rušit. Pokud je tohle ale jediný zádrhel ve vaší lásce k buldočkům, ještě pořád se můžete spolehnout na špunty do uší, protože když je miluješ, není co řešit 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *