Recenze Výcvik psů

Recenze: Online kurz Veterina (a manipulace) pozitivně

Toužíte po pejskovi, který si nechá sáhnout do tlamy, vytáhnout klíště, ale třeba i naočkovat u veterináře bez toho, aniž byste s tím měli na všech stranách spoustu stresu? Existuje způsob, jak to svého pejska naučit a je dostupný pro nás všechny. Zajímavostí je, že tak lze naučit spolupráci k ošetření i jiná zvířata, např. hrocha či žirafu. Tak proč nezačít s tak chápavým zvířetem, jako je pes? 😊

Pro koho je kurz vhodný?

Kurz můžete začít s pejskem v jakémkoliv věku, včetně psů, kteří již mají třeba špatnou, bolestivou zkušenost s veterinářem, úpravou srsti nebo péčí o drápky, uši apod. Pokud se pejsek již veterináře bojí, takto vnesete do vašeho soužití o mnoho více klidu a spolupráce. Takže máte-li štěňátko, adoptovaného pejska nebo již staršího psa se zdravotními problémy, s historií nepříjemných úkonů s nucenou fixací, můžete klidně začít, protože pro všechny to má smysl.

Co kurz obsahuje

Kurz obsahuje základní naučení poloh vhodných k ošetření a vyšetření. Od fixace tlamy na ruku až k fixaci na boku. Stejně tak se dají naučit jiné polohy, které potřebujete na „údržbové“ práce – my máme třeba u jedné fenky naučené stoupnutí si na target jako signál, že mohu začít vyčesávat. Spolu s tím se následně učíte s pejskem prohloubit vzájemnou komunikaci (tím i vztah) pomocí start a stop signálu. Což je skoro nejpodstatnější věc z celého ošetření, protože tak dáte možnost pejskovi ovládat danou situaci. Naučí vás rovněž jak pejska zvykat na nepříjemné pachy dezinfekce či sprej, a jak si naopak např. díky poslechu srdce získat bonusové body navíc. Navíc součástí kurzu je webinář s názvem Můj pes se u veterináře bojí, kde se bere ještě více do hloubky, jak pracovat s pejskem, který již má paniku z veterináře nebo běžného ošetření doma (v rámci péče o srst, drápy apod.). Jako absolutně dokonalý bonus považuji brožurku pro veterináře, kterou si můžete vytisknout a potom ji dát přečíst a prostudovat vašemu ošetřujícímu veterináři. Během kurzu bude postupně několik her na koncept optimismu nebo naučení výskoku psa do náruče.

Celý kurz je hezky přehledně zpracovaný krok za krokem.

Na co vás připraví

Kurz vás provede, jak na základní manipulaci se souhlasem psa, ale díky jednotlivým krokům zvykání na nejrůznější pachy, předměty a doteky umožní i složitější vyšetření na veterině. Zahrnuje to přípravu na poslech srdce, na měření teploty, ale zároveň i na odběr krve či očkování. Naučí vašeho pejska na ošetření cizími lidmi, přestane řešit pach dezinfekce, vysazení na stůl a některé banality, které se ale v prostředí veteriny střádají a způsobují zbytečný stres při každé návštěvě. Navíc někteří psi se bojí už při vystupování z auta natolik, že je náročné s nimi vůbec dojít do čekárny. A pokud je majitelé do čekárny dostanou, je možné slyšet celou paletu různých zvuků a skřeků, někdy včetně vypouštění plynů, načež si potom ostatní v čekárně mohou myslet, že to nebyl pes, kdo se uvolnil… 😀 Zkrátka budete připraveni na všechno!

Co je fajn mít připraveno za pomůcky

Vlastně nepotřebujete nic speciálního, protože v rámci učení na ošetření se vám mohou hodit úplně běžné domácí potřeby. Obzvlášť pokud má váš pejsek už nějaké špatné zkušenosti třeba s kleštěmi na drápky nebo s hřebenem na vyčesávání. Totiž v rámci generalizace nic nezkazíte, pokud chvíli místo hřebenu budete používat třeba houbu a místo kleští na drápky vidličku.

Samozřejmě je několik věcí, které se vám dříve či později určitě hodit budou, což je např.:

  • Vetbed – deka s protiskluzovou úpravou, která je skladná a ideální na trénink i „ostré“ použití na veterině, na nejrůznější kluzké povrchy
  • Polštářek – nácvik fixace pro různá vyšetření
  • Rozprašovač – součástí kurzu je zvykání na spreje, tip ode mě – lze zakoupit za pár korun např. v prodejnách Pepco či Kik obyčejný rozprašovač
  • Teploměr – vlastní teploměr pro pejska nejen pro účely tréninku, hodí se do psí lékárničky
  • Škrtidlo – pružný pásek nebo i obyčejný kus látky, kterým budete moci pejska zvykat na škrtidlo potřebné při odběru krve, kanylaci apod.
  • Kleště na drápy – třeba tyto
  • Pilník na drápy – dobře poslouží pilník na gelové nehty
  • Pinzeta nebo háček na vyndání klíštěte
  • Aplikace – pro simulování zvuku a vibrací holícího strojku
  • Pomocníci – rodinný příslušník, návštěva nebo kdokoliv ochotný vám chvíli věnovat čas

A každý jistě ještě vymyslí vlastní vylepšováky, které si lze opatřit na trénink 😊

Polštářek je skvělou pomůckou pro nácvik dobrovolné fixace.

Co budete potřebovat úplně nejvíc, je navštěvování veteriny. Není třeba chodit několikrát týdně až do ordinace jen tak, ale bohatě postačí i čekárna. Chvíli si pohrajete, nakrmíte, pocvičíte a můžete zase pokračovat v procházce. Vytvoříte tak pejskovi novou asociaci, protože najednou to nebude místo, kde se dějí pouze nepříjemné věci. Záhy to bude místo, kde se cvičí a dostávají odměny. Na cvičák nebo oblíbenou louku se pejsek už také těší, že? Tak proč to nevytvořit na prostředí veteriny!

Za jak dlouho budete připravení na běžné úkony?

Příprava na různé úkony bude trvat různě dlouhou dobu. Základem je, že naučíte určité fixace a můžete začít doma s broušením nebo stříháním drápků, což se dá po naučení fixace relativně za krátkou chvíli. Záleží na citlivosti pejska na zvuky a doteky, ale díky komplexním návodům a řešením různých situací vaše snaha nepřijde nazmar. Začít trénovat údržbu drápků můžete už dnes, doporučit mohu skupinku na facebooku Jak na drápky, kde se dozvíte jak na správnou úpravu drápků. Nácvik na drápky závisí na tom, jak rychle se zvládne pejsek naučit vhodnou polohu fixace a jak šikovní budete vy. Najdete-li si každý den alespoň chvilku na trénink, drápky můžete do pár týdnů pohodlně udržovat sami doma.

Na očkování záleží na vašem pejskovi, na jeho povaze, zkušenostech a na času věnovanému tréninku doma i v jiném prostředí včetně vaší veteriny. Totéž platí pro běžnou prohlídkou zahrnující poslech srdce, měření teploty nebo specializovanější vyšetření jako třeba rentgen hrudníku.

Při poctivém tréninku bude každá další návštěva u veterináře lepší a lepší.

V čem pomohl kurz nám?

Kurz mě nadchl prvotně hlavně kvůli mojí mladší feně, která se obecně bojí cizích lidí, na veterině se to ještě zhorší, protože nemůžeme pracovat na vzdálenosti. Je třeba prostě přijít a udělat, co je třeba. V ordinaci potom při vyšetření (spojené s fixací, byť ode mě) úplně zamrzala, nicméně díky kurzu jsem i začala lépe číst prvotní signály strachu. Mohly jsme, společně s naší veterinářkou, tak postupně pracovat na zvykání na prostředí a vzdálenosti i s omezením v ordinaci. Je nám umožněno si vždy ke konci ordinačních hodin chvíli pocvičit (v rámci praxí od školy u veterinářky trávíme více času na veterině), kdy veterinářka se pohybuje po ordinaci a my si cvičíme, někdy jen v čekárně. Po několika trénincích se neskutečně posouvala a ani příchod na veterinu už nebyl doprovázen štěkotem. Současně jsme měly potíže při vyčesávání, protože když líná, má vždy na „kalhotkách“ zvláštní srst, která příležitostně zatahala. Takhle mě díky start a stop signálu krásně nechá postupně vyčesat vše, co je třeba, bez toho, aby mi chtěla ukrást hřeben a prchnout. Také, ač jsme už drápky pomocí brusky a kleštiček dělaly, jsme to dotáhly a teď u toho i spí. Stejně tak vytahování klíšťat, a to i přímo u oka, ochotně drží, protože si to rozfázujeme a ví, co bude následovat. Neměla ještě vysloveně špatné zkušenosti, ani neměla nikdy problémy s manipulací ode mě, lidí z domácnosti. Ale tohle nám vnáší do vztahu více důvěry, což je potom vidět i při manipulaci od ne úplně známých lidí. Věřím, že nám to může do budoucna pomoci přenést schopnost nechat se osahat i na výstavě, kde se postupně vytvořil problém. Ale to není pro nás primárně důležité, avšak vítané. Na tom pracujeme pozvolna.

U starší feny mi vždy připadalo, že nemá problém. Jenže koncem minulého roku přišlo srdeční selhání, což vedlo častěji ke kontrolním vyšetření včetně odběrů krve. To vše bylo s fixací, což nikdy dříve při kontrolách jednou za rok nebylo tak moc třeba, jen jsem jí přidržela za obojek a záhy bylo hotovo vše potřebné. Dostaly jsme se do fáze, že jsme ji museli při odběru držet dva a stejně kňučela. Výhoda mé starší feny je, že miluje lidi a ani veterinu nebrala donedávna tak zle. Ale vytvořil se strach z fixace a ošetření, které neměla pod kontrolou. Kurz mi vštípil především sledování signálů, ukončování včas a vědomí, že to jde i přes špatné zkušenosti. Vlastně jsme se starší fenou aktuálně oproti mladší pozadu, ale každý pes má jiné tempo a udělá mi radost, když vydrží v dobrovolné fixaci třeba na poslech, na změření teploty. To je úspěch, protože před 2 měsíci už byla fixace třeba u všeho. Takže kdo váháte, neváhejte, není proč! Jde to, i když to nějakou chvíli potrvá, ale stojí to za to 😊

Přihlaste se na Veterina pozitivně a zlepšete si vztah s vaším pejskem! 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *