Agility je jedním z celosvětově nejoblíbenějších psích sportů, dá se dělat jen pro radost, ale většina lidí sklouzne k tomu, že začne i závodit. A co by ne – když to baví páníčka i psa a chce se člověk s pejskem posouvat, pak právě zkoušky a závody jsou to, kam se dá ubírat. Agility je fyzicky velmi náročný a úrazový sport. Abychom minimalizovali úrazy a posunuli tak i výkonnost týmu, je na místě zapřemýšlet o skokové gymnastice.
Proč skoková gymnastika?
Proč? Kdo někdy jezdil na koních a trochu přičichnul k parkuru tak určitě někdy slyšel o pojmu „technika skoku“ a většinou s nějakým adjektivem – ať už s kladným či negativním. Odpověď na otázku na začátku je tedy jednoduchá – protože to, jak dobrou či špatnou techniku skoku zvíře má, dost ovlivňuje jeho výkonnost. A kromě výkonnosti to může vést ke snížení úrazů, zlepšení vedení na parkuru aj.
Navíc, stejně asi jako u koní, existují opatrní psi a ti šílení. Opatrný pes se bude snažit parkur překonat rychle, ale ne na úkor svých končetin, zad a tak dále. Naproti tomu, ten šílený pes, poběží přes všechno takovou zarážející rychlostí, že budete raději po každém běhu počítat nožičky, jestli někde nějakou náhodou nenechal. On si toho totiž nemusí vůbec všimnout, v rámci zaplavení adrenalinem 🙂
Mezi časté potíže a úrazy u agility psů jistě patří namožené svaly, natažené svaly (což bolí, to víme), ne výjimečně mají potíže s vykloubenými prsty (následně vzniká poměrně rychle artróza, což vede ke kulhání a dalším potížím) či potíže se zády. Namožená, natažená záda nejsou také nic ojedinělého. Správná technika skoku, schopnost psa odhadnout si vzdálenost a změřit si kroky mezi překážkami může výrazně ovlivnit, zda nějaké potíže budete řešit.
Kromě techniky skoku jde i o formu posilování (tzv. plyometrie v tomto případě), kdy kromě rychlosti potřebujeme od psa dostatečně silný odraz a ten odraz musí přijít ve správnou chvíli. Na posilování je vhodné zařadit ještě jiné tréninky, o tom ale někdy jindy.
Kdy můžete začít?
Obecně skákání není vhodné pro pejsky minimálně do 1 roku věku, u větších plemen do 1,5 roku. V prvních měsících, pokud se chcete účastnit agility se štěňátkem, tak možná budete zkoušet tunely, probíhání mezi bočnicemi a točení (a u toho také s rozumem), s jištěním také kladiny či houpačky. A budete se učit především velmi důležité základy, které se vám, pokud se je naučíte správně, budou stokrát vracet!
Takže se štěňátkem stejně vyčkejte, až se uzavřou růstové zóny (již zmíněný minimálně rok až rok a půl dle plemene), aby měl i samotný pejsek správný základ do života. Nic vám neuteče. Ovšem jakmile přijde na řadu skákání, skoková gymnastika by měla být vstupní branka, kterou absolvujete se svým pejskem. Ovšem nelze ji absolvovat jednou a myslet si, že to stačí. Je to záležitost, kterou je třeba trénovat aspoň čas od času. Než si vytrénujete oko, klidně oslovit nějakého trenéra, který se zabývá právě skokovkou a konzultovat ať už na tréninku nebo přes video nahrávku, zda jde pes přes skok správně.
Jak to vypadá?
Pracuje se s pár překážkami, vlastně vám budou zpočátku stačit dvě. Začíná se s tyčkou na nejnižší poloze na překážce. Nenechávají tyčky volně na zemi, protože hrozí zranění kvůli uklouznutí po tyčce, navíc se klade důraz, aby si pes nezafixoval, že se tyčka nachází na zemi. Má se za to, že pak nebude shazovat. Nastavují se vhodně vzdálenosti mezi dvěma překážkami a postupně se pracuje také s výškami překážek. Aby vše fungovalo, jak má, je třeba si opravdu vytrénovat vlastní odhad a úsudek, kdy pes jde správně. Pro člověka, který čekal agility, může tato část vypadat nudně a nezáživně, ale lze si zde najít své. Trochu posedlosti nad biomechanikou pohybu a budete na to koukat hned lépe! Navíc se tak dobře postupně buduje kupříkladu vedení psa dopředu před vás bez ztráty rychlosti, pes půjde na parkuru sebejistěji, protože bude schopný se vypořádat s nástrahami různě postavených parkurů, plus páníček bude schopný vést tak, jako nikdo! 😀
A víte, co je ještě důležité? Odpočinek! O tom zase někdy, ale umět naplánovat adekvátní zátěž pro vašeho pejska je naprostý základ. Pak se dobře doplňují jednotlivé aktivity těmi ostatními a dohromady vám to dá spokojeného psa a tím i majitele.
Nezapomínejte na rozcvičku, vychození a protažení po výkonu. Vy i pejsek 😊
