V minulém díle bylo probráno, kdy je vhodné odčervit, jak jinak zjistit začervení a proč je nebezpečné pravidelně odčervovat, pokud pes není začervený. Nyní je tu další díl a s ním i informace, co dělat, pokud pes po kontrole trusu je začervený, proč se musí odčervovat štěňata. A nezapomínejme na skupinu BARFařů. Jaká rizika jsou u krmení syrovým masem? Pojďme na to!
Nález v koprologii, jak správně odčervit?
Především je vhodné konzultovat dávku a opakování antiparazitik s veterinářem. Na trhu je mnoho přípravků, některé jsou vůči jistým druhům parazitů účinnější než vůči jiným. Důležité je nedat nižší dávku, na základě toho může totiž docházet k tomu, že přeživší parazité ve střevě získají rezistenci vůči tomu antiparazitiku, které jste použili. Navíc bude zvíře stále začervené.
Prostředků je několik, možností je více, nejčastěji se používají tabletky, ale jsou i pipety či pasta. Použití určeného prostředku doporučí veterinář, určitě se optejte ale na jiné možnosti, pokud máte problém pejskovi tabletku podat. Rozhodně dbejte na to, abyste neúmyslně nevytvořili rezistenci. Proto si zapisujte při odčervení značky, případně mívají antiparazitika u sebe v krabičce i nálepky, které můžete nalepit do očkovacího průkazu.
Odčervení štěňat
U štěňat po porodu do odběru a do určitého věku je na místě dodržet odčervovací schéma. Problémem u štěňat je, že i přesto, že fena se před krytím odčerví, může při březosti a následné laktaci dojít k nakažení štěňat. Přenos je umožněn kvůli tomu, že fena je stále nositelem některých druhů parazitů v latentní fázi (jako boubel – cysta s parazitem) a při březosti či laktaci dojde k aktivaci. Přenesou se přes placentu či mléko do těl štěňat, následně probíhá vývoj už ve štěněti. Štěně tak může být raz dva začervené, aniž by poznalo svět. Boubele dělají nejrůznější parazité, jmenovitě může jít o běžnou škrkavku psí, ale třeba i měchovec liščí a jiní parazité.
Občas se stane, že i přes pečlivé a vzorné odčervování štěňat u chovatele, si štěně doveze po odběru škrkavky. Je nutné si uvědomit, že již při narození v sobě může mít štěně larvy, které dospějí. Při odčervení je možné, protože jde vždy o individualitu, že kupříkladu se netrefilo odčervení do vývojového cyklu, byl použit nevhodný přípravek (s jinou účinnou látkou, než by na toho daného parazita bylo třeba) nebo nebylo dostatečné množství, ačkoliv byla dávka konzultována s veterinářem. Možností je mnoho, může se stát. Štěně se u chovatele odčervuje poprvé ve dvou týdnech, a dále po dvou týdnech. Poslední z řady dvoutýdenního odčervení už probíhá na 8. týdnu, často u nového majitele. Je důležité toto dodržet. Dále je na místě cca po 3 týdnech nechat udělat koprologii. Takto už můžete pokračovat, abyste zbytečně psovi nepodávali léčiva, která nepotřebuje.
BARF a začervení
Když se řekne krmení syrovým masem, spoustu lidí se nejprve zděsí nad tím, že pes ucítí čerstvou krev a stane se z něj krvelačná bestie. Což tak samozřejmě není. A hned potom se pozastaví nad rizikem krmení masem a možným začervením. Teoreticky mají pravdu. Nicméně pojďme si vysvětlit, proč je obezřetnost sice třeba, ale netřeba to zase přehánět.
Krmné maso prodávané na zkrm pochází z velkochovů, kde musí být porážená zvířata nezávadná i pro lidskou spotřebu. Tedy často buď maso přímo je pro lidskou spotřebu, případně jde o „odpadní“ maso, které pro lidi už není nebo jde o zvíře vyřazené z chovu (tj. starší zvířata už neprodejná pro lidskou spotřebu), případně zvíře, které se například zranilo – tj. mělo např. zlomeninu a takové zvíře už se neprodává dále pro lidskou spotřebu. Co nás může uklidnit je, že ve velkochovech se očkuje, odčervuje a musí se dodržovat ochranná lhůta. Ochranná lhůta je doba, která je nutná pro odstup mezi použitím léčiv a porážky. A ještě jednodušeji je to doba nutná k tomu, aby došlo k vyloučení léčiva z organismu.
Smutný paradox je, že zvířata z velkochovu se nesetkají s vnějšími podmínkami. Pro naše psy samozřejmě dobře, ale otázka velkochovů je složitá, tak jen zmínka, abychom nezapomínali. Maximálně se zvířata ve velkochovu setkají s tím, co přinesou zaměstnanci dovnitř. Nicméně probíhají přísná hygienická opatření a asanace po každém vyskladnění zvířat. Na jatkách dále probíhá u každého poraženého kusu kontrolu od veterinárního lékaře, který posuzuje mimo jiné i vnitřní orgány, na kterých by se mohly nacházet cysty s parazity. Navíc proti trichinelóze, což je nemoc, kterou způsobují svalovci stočení, velice nebezpeční parazité i pro lidi, se hlídají prasata ještě více v tom směru, že u poraženého kusu divokých prasat musí dojít k odeslání vzorku do SVÚ, kde probíhají neustále kontroly na výskyt. Viz poslední záchyt svalovce v SVÚ Jihlava. Mnoho ekologických chovů prasat s výběhem, a tedy i rizikem nákazy svalovcem je dost mizivá.
Poznatek redakce: U zkrmování divokých prasat pozor na virové onemocnění s názvem Aujezskyho choroba. Toto onemocnění je pro psa fatální! Ničí se pouze varem, proto se nedoporučuje zkrmovat syrové maso z divočáka.
Jiná situace může být u domácích chovů. Pokud si někdo chová zvířata doma a i poráží, je povinen odebírat vzorky, zvíře určené k domácí porážce musí být zkontrolováno před porážkou, a chovatel následně je povinen odebírat a zasílat vzorky do laboratoří SVÚ (podle místa chovu je svoz do Prahy, Jihlavy nebo Olomouce). Je tedy dobré brát případně od chovatelů, kterým věříte a víte, že si vedou pečlivé záznamy a odesílají vzorky.
Co se týká ničení zárodků při mražení, je to dobrá prevence, nicméně naše mrazáky obvykle nemají více jak -20 °C. Některé zárodky taky přijdou pryč, nejčastější škrkavku několik dní v našich mrazácích potrápí dost na to, aby jí to zničilo. Nicméně pro svalovce stočeného je potřeba mnohem delší časový úsek – jedná se až o 20 dní při alespoň -15 °C.
Proto je vhodné brát maso z kontrolovaných chovů a nemusíme se tak vesměs bát o naše čtyřnohé miláčky.
Přivezl jste si někdo štěňátko začervené od chovatele z chovatelské stanice nebo z útulku? A co BARFaři, řešili jste někdy začervení průkazně po pozření syrového masa?
Budu se těšit zase příště a doufám, že článek byl pro vás užitečný.
Krásný den!
